Jaké bylo moje překvapení, když kuchař vzal brambory a hodil je na pekáč. S hygienou se tady nikdo nepáral. Na bezpečnost při práci můžete zapomenout. Zkuste si představit jaké je to krájet cibuli, když máte pořezaný palec. Na uklidnění čtenářů můžu podotknout, že mám vzácnou krevní skupinu, chodím darovat krev, nejsem HIV pozitivní a jsem zdravá. Na zneklidnění čtenářů chci podotknout, že ti, kteří byli ochotní se mnou komunikovat, resp. mluvili česky, taky neměli zdravotní průkaz (jako já).
Zaměstaní cizinci za 40 korun na hodinu. Ta nejšpinavější práce. Žádne zdravotní, sociálni, důchodové pojištění, žádne odvody. Pracovní doba od 09.00 hod. do 23.00 hod. A někteří tam makali skoro každý den. Žádná zelenina, ani rýže se nemyla. Maso taky úmyslně nikdo nemyl, ale to se aspoň máčelo v horké lázni při rozmrazovaní. Je fakt, že pečením se to vydezinfikuje, chybu ale udělá ten, kdo si objedná čerstvý tepelně nezpracovaný salát.
Takže zapomeňte na štíhlou linii, žádne “já smažené nejím, já si hlídám postavu“,... To je ta nejlepší cesta k hepatitidě. Když si zákazník objednal zmrzlinu a já ji vyndala z mrazáku, celá kuchyň se do ní pustlila, včetně servírek (kromě mě, mně se zvedl žaludek.) Takže když máte chuť na zmrzlinu, kupte si nanuk originál zabalený od výrobce. Kuchař vařil způsobem, že měl u sebe láhev červeného vína, ze které si občas odpil, a když si nějaký zákazník objednal maso s omáčkou, tak víno klidně použil na dochucení omáčky.
V podstatě je jedno, co si objednáte, protože kuchař všechno ochutnával. Nejlepší je objednat si smažený řízek, bude sice na přepáleném oleji, ale není tam co k ochutnávaní. Mám kamarádku, která dostala salmonelu po tom, co vypila kofolu. Že to není možné? Ale je, špatná hygiena, špinavý pohár. Stejně tak můžete dostat nemoc šílených krav z rajčatového salátu, když jsem tam krájela maso i zeleninu na stejné desce jedním neumytým nožem. Až doposud jsem si myslela, že zelené těstoviny jsou zelené od špenátu a žlutá rýže je žlutá od kari nebo kurkumy. Omyl, přátelé.
Čistá chemie, koktejl z emulgátorů na oklamání zákazníků. Když má brigáda skončila ve 23.00 hod., přišel majitel a vyplácel cash. Nikdo nechtěl ode mě doklady, občanský průkaz (natož pak zdravotní), klidně jsem se mohla přestavit pod falešným jménem. V konečném důsledku jsem cca o půl noci zjistila, že vlastně v podstatě „pro daňové úřady“ neexistuji. Tady určitě neplatí: “Myslím, tedy jsem.“ Spíš: “Myslím, že nejsem.“
