Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

ZÁPISNÍK: Masaryk a obtíže samostatnosti. ČNB my všichni rozumíme

  16:00aktualizováno  16:00
Měli by se Kanaďané stydět? Seriál České století jako ukázka slabosti konceptu československé a české samostatnosti. Mudrujeme o ČNB. To jsou témata zápisníku komentátora MF DNES Michala Musila, který vychází v sobotní příloze Kavárna.

Martin Huba jako T.G. Masaryk | foto: Karel Cudlín

Někteří Češi rádi vykřikují, že se stydí za svou zemi (ježto je hrozná, zkorumpovaná a vůbec). Taková prohlášení mi přijdou přehnaná. Zajímalo by mne, jaká slova by volili, kdyby byl korpulentní Rob Ford, který pije, lže o kouření cracku, fyzicky napadá lidi a odmítá rezignovat, starostou nikoli kanadského Toronta, ale primátorem Prahy.

Kanaďané žijící v cizině, teď mají Roba Forda, jak se říká, na talíři. Lidé se na něj pořád ptají. "Oběd s ekonomy (ze střední a východní Evropy). Konverzace oživla, jen když zjistili, že jsem Kanaďan a že můžeme mluvit o Robu Fordovi," napsal před pár dny na sociální síť Twitter Jan Cienski, středoevropský zpravodaj deníku The Financial Times.

Praha: Primátorův humor

Pražský primátor Tomáš Hudeček z TOP 09 kadence Roba Forda skutečně nedosahuje. Jiná věc je, že sám sebe zřejmě považuje za ohromně vtipného člověka. "Povedenou" taškařici předvedl ve středu na Twitteru. "Prodám tunel. Zn.: Metrostav," napsal primátor.

Předpokládám, že se při psaní za břicho popadal. Za břicho se určitě popadají i všichni Pražané, když pozorují zmatky kolem stavby drahého tunelu Blanka (firma Metrostav oznámila, že od 7. prosince stavbu tunelu přerušuje kvůli sporům s městem, které dle ní neschválilo změny v projektu a firmě dluží). Můžeme být rádi: sice nevíme jistě, zda a kdy budeme mít za všechny ty obrovské peníze tunel Blanka, ale můžeme se spolehnout, že máme ohromně vtipného pražského primátora.

České století: Inspirace

Už několik neděl běží v České televizi seriál České století vracející se ke klíčovým historickým událostem mezi lety 1918-1992. Četl jsem různé recenze i názory na faktickou správnost některým scén v seriálu, ale to zde řešit nehodlám. Navzdory všemu má České století jeden důležitý rys - nutí člověka přemýšlet.

Po mém soudu totiž seriál zajímavě ukazuje, jak křehká a problematická vlastně byla pozice Čechů při budování a udržování samostatného státu.

ČSR: Slepená konstrukce

První díl Českého století (stránka pořadu zde) například popisoval slabosti Masarykovy argumentace ve prospěch rozboření rakousko-uherské (na tehdejší dobu demokratické) monarchie a vytvoření nezávislého Československa. Převzalo hranice starého českého středověkého státu, takže země zahrnula přes tři miliony Němců.

Aby nevypadalo divně, že příslušníků většinového národa Čechů je pouze šest milionů, začalo se říkat, že Češi jsou i Slováci a Slováci jsou Češi a existuje národ československý, takže většinové populace je tedy nakonec (hurá) milionů osm. Při obhajování svého plánu si Masaryk vypomáhal, mírně řečeno, spornými odkazy na to, že Češi měli vlastní stát od sedmého století a že spolu se Slováky už jednu říši měli, a to kdysi v raném středověku.

Jak obtížně hájitelný takto slepený československý stát byl a do jaké míry byly námitky západních politiků proti vytvoření Československa pochopitelné, ukazují další díly. V roce 1938 se totiž země ocitla v prekérní situaci, kdy jejím spojencem nebyl ani jeden soused a ony tři miliony Němců chtěly být připojeny k desítkám milionům Němců žijících v Říši diktátora Adolfa Hitlera. Za následné války byl prezident Beneš ve snaze o obnovení Československa posedlý řešením "německého problému" a toto "sudetoněmecké zlo" se pro něj stalo větší hrozbou než sovětský diktátor Stalin, s nímž se spojil.

Výsledkem sice bylo, že se Československo zbavilo německé menšiny jejím vysídlením a stalo se konečně etnicky ne-německým, opravdu slovanským státem, ale nezávislé nebylo - země se dostala do područí Stalinova Sovětského svazu a s ním spjatí českoslovenští komunisté zničili demokracii a potlačili svobodu.

Vlastně si nevzpomínám, že bych někdy slyšel zuřivé obhájce naší české suverenity, jakým je třeba Václav Klaus, o těchto problémech československé a české samostatnosti hovořit. Suverenita je zjevně podle těchto lidí správná, protože je prostě správná. A národní stát je nejlepší, protože je samo sebou nejlepší. Že někdy vedlejším důsledkem snahy o národní stát mohou být války a konec svobody a demokracie, o tom se nemluví.

Euro: Hurá, jsme v háji

Obrana české suverenity se samozřejmě objevuje v diskusích skupiny na sociální síti Facebook, která se nazývá Držme se koruny - která kritizuje jednotnou evropskou měnu euro. Nechci vůbec zpochybňovat mnohé argumenty advokátů udržení české koruny; třeba hodně z toho, co na stránce říká poslanec Evropského parlamentu Hynek Fajmon z ODS, má smysl.

V diskusích této facebookové skupiny (stránka zde) se však také objevuje cosi, co bych nazval euroapokalyptickým duchem. Čím hůře pro euro, tím lépe. Evropa se řítí do katastrofy. Sláva - a my jsme to věděli. Přijde mi to minimálně lehkovážné. Je zjevné, že vytvoření eura v nynější podobě bylo sporným rozhodnutím, ale radovat se z jeho neúspěchu a vzývat katastrofu se mi zdá perverzní. Euro je problematické, ale abychom tančili štěstím kolem drastického hospodářského poklesu, který by kvůli zrušení jednotné evropské měny hrozil, to je hra s ohněm. Takový průšvih by zasáhl i nás; jeho případné politické důsledky, například ohromné posílení populistů a extremistů bojujících proti demokracii, nelze vůbec vyloučit.

"Asi půjdu nakupovat mouku a sádlo jako moji předkové, když cítili prů..r na obzoru," objevilo se třeba v jedné diskusi na oné stránce. Holoubkové, vy asi víte houby o tom, jak vypadaly v Evropě války, hospodářská deprese a bída. Přečtěte si něco o tom, jak naši předkové v takových dobách žili, krváceli, trpěli a umírali. Nemyslím, že byste pak s takovou lehkostí přivolávali katastrofy.

Intervence: Chytrý národ

Nehodlám odsuzovat, či naopak chválit rozhodnutí České národní banky devizovou intervencí skokově oslabit a držet levnou korunu. Chápu, že oslabení koruny se mnoha lidem nelíbí, že po letech recese nechtějí další zdražování, a respektuji plně jejich právo to říkat. Ale argumenty některých odpůrců se mi už zdají opravdu směšné - protože je z nich vidět, že věci vůbec nerozumějí. "ČNB se díky intervencím proti koruně ocitla v roli celebrity, čemuž odpovídá i míra racionality některých reakcí," napsal na Twitteru jeden kolega.

Články v příloze Kavárna: Když jinde dělají devizovou intervenci Čtěte v sobotu 23. listopadu a v neděli 24. listopadu

MF DNES v počítači
MF DNES pro iPad a iPhone

Je vskutku překvapivé, kolik má najednou Česká republika erudovaných ekonomů a odporníků na devizové intervence, deflaci, inflaci, přirozený ekonomický řád a tak dále. Myslím, že bychom toho měli nějak využít, dát celému světu vědět, jak jsme tady chytří, nechat se zaměstnat nejlepšími finančními institucemi planety, nezaměstnanost by byla zrušena a přišla by éra blahobytu.

Tedy vážně: doporučuji nejdříve naslouchat lidem, kteří věci rozumějí (viz velký text v tomto vydání přílohy Kavárna). Prostě, jak se říká ve filmu Pátý element, napřed myslet a potom střílet, nikoli napřed střílet a teprve potom myslet.

Spisovatel: Pryč z Maďarska

Literární noviny na webu napsaly, že významný maďarský spisovatel Ákos Kertész odchází do emigrace (článek zde). Dostal politický azyl v Kanadě. Je tam sice ten skandály obklopený torontský starosta Rob Ford, ale pro spisovatele je atmosféra v Maďarsku řízeném autoritativní Orbánovou vládou zjevně horší problém.

Aktuální komentáře autora můžete sledovat na jeho twitterovém účtu zde.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.