Jako první vyhostila syrského chargé d´affaires Austrálie. Tamní ministr zahraničí Bob Carr před novináři vyjádřil naději, že Austrálii budou v tomto směru následovat další státy. "Je to nejúčinnější způsob, jakým můžeme dát najevo odpor k tomu, co se v Sýrii děje," prohlásil.
Chodili dům od domu a vraždili, líčí krvavý víkend obyvatelé Húlá |
K Austrálii se vzápětí přidaly i další západní země včetně Spojených států, všechny reagovaly na víkendový masakr v syrském městě Húlá, při kterém byly brutálně povražděny desítky lidí. Dle OSN bylo mezi oběťmi 49 dětí a 34 žen.
Syrské diplomaty vyhostily rovněž Německo, Francie, Británie, Itálie, Nizozemsko, Španělsko, Švýcarsko a Bulharsko. Sofia se rozhodla dočasně uzavřít i svou misi v Damašku.
Například syrská velvyslankyně v Paříži má odjet ještě během úterka nebo ve středu. Chargé d´affaires v USA by měl Spojené státy opustit do 72 hodin, uvedl nejmenovaný zdroj z Washingtonu. A například Velká Británie se rozhodla vyhostit rovnou tři vysoké syrské diplomaty, včetně chargé d´affaires.
Česko v současnosti žádného syrského diplomata vypovídat nebude, uvedl mluvčí ministerstva zahraničí Vít Kolář. "Svůj kritický názor na události v Sýrii budeme tlumočit jak na úrovni ředitele příslušného odboru, tak na úrovni ministra," zdůraznil. Uvedl také, že své diplomaty ze Sýrie bude Praha stahovat až ve chvíli, kdy to bude nutné z bezpečnostních důvodů.
Francouzský prezident François Hollande sdělil, že Paříž začátkem července uspořádá další setkání skupiny států, která si říká Přátelé Sýrie. Její členové jsou ochotni pomáhat syrské opozici, avšak zatím nikoli vojensky.
Francie s vojenskou intervencí v Sýrii nepočítá
Stejný postoj zaujala i Francie. Ministr zahraničí Laurent Fabius listu Le Monde řekl, že Asad vraždí vlastní národ a že se musí co nejdříve vzdát moci. Francie je podle něj připravena řešit krizi na třech frontách - zpřísnit sankce, spolupracovat s Ruskem, které má v Sýrii velký vliv, a pracovat na sjednocení syrské opozice.
Boje pokračujíBoje a násilí v Sýrii si za úterý vyžádaly životy 98 lidí, napsala agentura AFP s odvoláním na opoziční Syrskou organizaci pro lidská práva (OSDH). Původně informovala o třech desítkách obětí. Mezi mrtvými je 61 civilistů, devět povstalců a 28 vládních vojáků. Tito lidé zahynuli během bombardování a ozbrojených srážek v různých částech Sýrie, uvedla OSDH. |
Na otázku, zda by Francie byla pro vyzbrojení opozice v případě, že by s tím souhlasily USA, odpověděl: "Tam ještě určitě nejsme. Žádná země zatím nepočítá s pozemní vojenskou operací v Sýrii. Je tu nebezpečí rozšíření konfliktu, zejména do Libanonu."
USA oznámily, že nepovažují vojenskou intervenci v Sýrii v současnosti za správný směr postupu, protože by vedla k většímu chaosu a krveprolití. Žádnou z možností přístupu ke krizi v Sýrii, včetně vojenské akce, ale Washington nesmetl ze stolu, řekl mluvčí Bílého domu Jay Carney.
Kofi Annan během jednání v Damašku Asadovi sdělil, že kvůli vraždění v Húle je pobouřen celý svět. Řekl mu také, že naplnění šestibodového mírového plánu, který Annan pro řešení syrské krize vytvořil, si od syrské vlády žádá odvážné kroky.
Asad na to zareagoval slovy, že v Sýrii sílí aktivita teroristických skupin, které se dopouštějí vražd a únosů. Tvrdil také, že v zemi zavládne mír až s "koncem terorismu", a uvedl, že Annanův mírový plán musejí dodržovat i státy, které financují a vyzbrojují "teroristy". V minulosti představitelé Asadova režimu označovali za teroristy příznivce opozice.
Dětem podřízli hrdlo a vypíchli oči
Podle OSN bylo mezi 108 oběťmi v Húle 49 dětí a 34 žen. Mluvčí Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva Rupert Colville v úterý uvedl, že téměř 20 ze 108 obětí pátečního masakru v syrské Húle zabila dělostřelecká palba. Většina obětí byla zavražděna zblízka, včetně malých dětí.
Colville dále řekl, že naprostá většina obětí byla hromadně povražděna při dvou oddělených incidentech. Úřad vychází z prohlášení pozorovatelů OSN, kteří informace získali z několika nejmenovaných zdrojů.
Akrama Bakúr z opoziční Syrské svobodné armády tvrzení Colvilla podpořil. Uvedl, že masakry se odehrály na dvou místech. "První na silnici Sadd začal o půl třetí odpoledne. Druhý byl u vjezdu do Taldu, proti vojenské hlídce v 11 hodin večer."
Svědci, jejichž výpovědi získala stanice BBC, označují za pachatele jen vojáky a členy provládních milicí Šabíha. "Milicionáři útočili na domy bez slitování. Vyfotografovali jsme děti, jimž ještě nebylo deset let. Měly svázané ruce a byly zastřeleny z deseticentimetrové vzdálenosti. Jejich hrdla prořízli nožem, ale ne celá, udělali do nich pouze díru, a také bodali do očí," uvedl opoziční aktivista Hamzá Umar.
Syrská vláda masakr připisuje opozici, proti vině armády podle ní svědčí právě to, že oběti byly zabity nožem nebo z velké blízkosti, nikoli při palbě armádních zbraní. Masakr vyvolal vlnu nevole v celém světě a někteří z komentátorů očekávají, že to přiměje i ochránce Damašku v Moskvě méně stranit syrské vládě.
K ostrým kritikům masakru se připojil i turecký premiér Recep Tayyip Erdogan: "Trpělivost má své meze a já doufám, že meze trpělivosti má také Rada bezpečnosti OSN," prohlásil. Turecko chce, aby podél syrsko-turecké hranice vznikla bezletová zóna a lidi prchající ze Sýrie chránil zvláštní režim.
