Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Řinčení ruských jaderných zbraní je nebezpečné, reaguje Západ na Putina

  12:01aktualizováno  12:01
Úterní prohlášení Vladimira Putina, že ruský jaderný arzenál letos posílí více než 40 nových mezikontinentálních střel schopných proniknout jakoukoliv protiraketovou obranou, vyvolalo ostré reakce Západu. Řinčení jadernými zbraněmi je podle Washingtonu a NATO neopodstatněné, destabilizující a nebezpečné.

Ruský prezident Vladimir Putin | foto: AP

„Nikdo nemůže vyslechnout takové oznámení od vedoucího představitele mocné země, aniž by byl znepokojen tím, jaké to může mít důsledky,“ reagoval na Putinovo oznámení šéf americké diplomacie John Kerry.

Putin: Máme čtyřicet nových raket dlouhého doletu, které nic nezastaví

Připomněl smlouvu START o snížení počtu strategických zbraní a zdůraznil, že se obě strany dosud „snažily pohybovat opačným směrem“, než který nyní oznámil prezident Putin. „Nikdo se myslím nechce vrátit do jakéhosi stavu studené války,“ uvedl Kerry.

Připustil, že ze strany Moskvy může jít o další krok reagující na posilování vojenské přítomnosti NATO na východě Evropy, ke kterému však Aliance přistoupila po loňské ruské anexi Krymu.

NATO: Moskva stále více sází na jadernou rétoriku

„Myslím si, že prohlášení, které jsme slyšeli od prezidenta Putina, jen potvrzuje vzorce chování Ruska z poslední doby. Zaznamenali jsme vyšší investice Ruska do obrany obecně, ale zejména do jaderných schopností,“ uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Moskva podle něj také stále více sází na jadernou rétoriku ve své vlastní obranné strategii i ve vystupování navenek ve vztahu k Západu. „Takové řinčení jadernými zbraněmi je neopodstatněné. Je to destabilizující a nebezpečné,“ prohlásil Stoltenberg.

Rusko opět spílá protiraketovému deštníku NATO

Obvinění ze strany Moskvy, že posilování jaderných strategických sil je reakcí Ruska na aktivity NATO v blízkosti ruských hranic, rezolutně odmítl. NATO na své východní hranici, především v Pobaltí a Polsku podle jeho slov jedna zcela přiměřeně a v souladu s mezinárodním závazky, které má.

„Reagovali jsme a museli jsme reagovat, protože vidíme Rusko, které je asertivnější a které je zodpovědné za agresivní akce zejména na Ukrajině,“ řekl Stoltenberg.

Jak dodal, jde o ujištění adresované všem spojencům, že jim Aliance poskytne odstrašující sílu proti jakékoliv hrozbě.

My se neblížíme k vašim hranicím, to vy se blížíte k našim

„Nikdo by neměl ignorovat, že máme článek 5 (Washingtonské smlouvy), a když na něj dojde - nemyslím, že se tak stane - bude uplatněn se všemi důsledky, které s sebou nese,“ uvedl prezident Evropské komise Jean-Claude Juncker.

Mluvčí Kremlu ve středu prohlásil, že Rusko neusiluje o konfrontaci se Západem. „Rusko nikdy nebylo stoupencem jakékoli konfrontace. Naopak usilujeme o konstruktivní a vzájemně výhodné vztahy a spolupráci,“ prohlásil mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina.

„Není to Rusko, kdo se blíží k cizím hranicím. Je to vojenská infrastruktura NATO, která se přibližuje k hranicím Ruska,“ řekl podle ČTK Putinův mluvčí Dmitrij Peskov. Dodal, že tyto okolnosti nutí Rusko přijímat opatření na ochranu svých zájmů a bezpečnosti.

Autor: natoaktual.cz


Témata: NATO, Vladimir Putin




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.