Před volebními místnostmi v Afghánistánu se stojí dlouhé fronty, v hojném počtu přišly volit i ženy (20. srpna 2009)

Před volebními místnostmi v Afghánistánu se stojí dlouhé fronty, v hojném počtu přišly volit i ženy (20. srpna 2009) | foto: AP

Západ musí Afgháncům říct: Skončete s korupcí, nebo vám nebudeme pomáhat

  • 19
Ačkoliv výsledek prezidentských voleb v Afghánistánu zůstává nejistý, tyto volby ukázaly, že Afghánci touží po zodpovědnějším vedení.

Neméně zřejmá je však skutečnost, že tato touha není ani zdaleka naplněna a že slabé vedení země pokládá nebezpečně vratké základy pro zapojení do mezinárodních struktur.

Milost pro pašeráky drog

Spojené státy americké a jejich spojenci nemohou v Afghánistánu uspět, pokud tam neuspěje sama afghánská vláda. Navzdory oprávněnému volání amerického Kongresu po zavedení objektivních měřítek pokroku USA v Afghánistánu, vyzývá příliš málo lidí afghánskou vládu k tomu, aby formulovala své cíle při zkvalitňování vládnutí a posilování zodpovědnosti a aby sdělila, jak hodlá tyto cíle naplnit. Dokud to neudělá a dokud nebude mezinárodní podpora podmíněna pokrokem Afghánců při realizaci cílů, které si sami vytyčili, budou afghánské státní instituce nadále ztrácet důvěryhodnost.

Policista kontroluje muže před volební místností. (20. srpna 2009)

Mnoho součástí afghánského státu nyní totiž zahnívá zevnitř. Na všech úrovních se lze setkat s přímo systémovou korupcí. Velký počet vládních činitelů včetně členů rodiny prezidenta Hamída Karzáího se údajně podílí na pašování drog, dřeva, drahokamů a dalšího zakázaného zboží. Také Karzáího milosti pro pašeráky drog s nepřímými vazbami na jeho předvolební kampaň vyvolaly zásadní otázky o odhodlání jeho kabinetu hájit vládu zákona.

Z této situace nelze vinit výlučně Afghánce samotné. USA a mezinárodní společenství se po intervenci v roce 2001 příliš málo zaměřily na vybudování odpovídající vládní struktury. Ve jménu krátkodobého prospěchu se dělalo příliš málo pro odstranění zkorumpovaných guvernérů a policistů či pro boj proti zapojení vysoce postavených činitelů do obchodu s narkotiky.

Afghánský prezident Hamíd Karzáí ukazuje inkoustem obarvený ukazováček po svém hlasování v prezidentských volbách. (20. srpna 2009)

Ať už jsou příčiny jakékoliv, korupce na oficiálních místech navozuje situaci, v níž se mnoho Afghánců obává nenasytnosti vlády téměř stejně silně, jako se jim protiví Taliban. Ten dnes může věrohodně tvrdit, že v oblastech, které kontroluje, dokáže zajistit bezpečnost a rychlý výkon spravedlnosti, byť za velmi vysokou cenu.

Za jinak stejných podmínek by Afghánci preferovali bezpečnost pod jakýmkoliv jiným režimem než Talibanem. Demokracie a vláda zákona by se docela dobře mohly stát účinnou alternativou k tomu, co Taliban nabízí, avšak současná vláda nemůže dost dobře tvrdit, že dokáže natrvalo zajistit jedno či druhé, nemluvě o základních službách. A protože účty za afghánskou vládu stále platí mezinárodní společenství, řada Afghánců předpokládá, že dárci podporují endemickou korupci.

Bianko šek už nepodepisovat

Vzhledem ke stále zdrženlivějšímu postoji veřejnosti v USA i jinde k Afghánistánu a vzhledem k zarážející závislosti země na mezinárodní štědrosti by bylo lákavé vydat se po obvyklé cestě rozvinutí mezinárodně stanovených cílů a následné spolupráci s afghánskými činiteli při zkoumání, jak těchto cílů co nejlépe dosáhnout. Tento proces však neuspěje. Korupci lze řešit pouze za předpokladu, že hlavní zodpovědnost za boj proti ní převezme afghánská vláda. Nejlepším způsobem, jak pomoci afghánské vládě stát se dlouhodobě zodpovědnější vůči svému lidu, je tedy práce na posílení afghánské demokracie, ovšem taková míra zodpovědnosti je stále na hony vzdálená – a Afghánistán zoufale potřebuje lepší vládu ihned.

Abdulláh Abdulláh je největším soupeřem současného prezidenta Hamída Karzáího

Chce-li mezinárodní společenství podpořit zodpovědnost v co nejkratší době, mělo by vyzvat budoucí afghánskou administrativu, aby stanovila vlastní cíle dobrého vládnutí a nastínila kritéria, podle nichž bude měřit dosažený pokrok. Bude-li se mezinárodní společenství domnívat, že tyto cíle jsou správné, mělo by i nadále poskytovat pomoc za předpokladu, že jsou stanovená kritéria skutečně plněna. A pokud kritéria plněna nebudou, mohla by se pomoc snížit tak, aby mezinárodní prostředky přestaly podporovat korupční praktiky.

Afghánistán je suverénní stát a jeho vláda má právo dělat, co uzná za vhodné. Mezinárodní společenství však není povinno financovat korupci oficiálních míst. Reforma vyvolaná zevnitř je jedinou reformou, která může fungovat, ovšem k takové reformě nedojde, pokud budou afghánští činitelé pokládat mezinárodní pomoc za samozřejmou nebo pokud se budou považovat za podřízené aktéry vlastního reformního procesu.

Dokud se tedy korupce oficiálních míst nezačne adekvátně řešit, bude fatálně podkopávat podmínky v Afghánistánu. Pokračování mezinárodní podpory pak bude neudržitelné a úspěch nemožný. Je načase, aby se do čela boje proti korupci postavila afghánská vláda a aby mezinárodní společenství dalo jasně najevo, že na cokoliv jiného nebude poskytovat bianko šek.

© Project Syndicate, 2009.

o autorech

Jamie Metzl je výkonným viceprezidentem Asijské společnosti a ředitelem projektů v její akční skupině pro Afghánistán a Pákistán. Christine Fairová vyučuje na Georgetownské univerzitě. V afghánských volbách oba působili jako pozorovatelé.




Video