Írán začal s odstraňováním pečetí OSN už v úterý. Nedbal přitom na varování, která jeho směrem vyslala většina západních zemí. Například německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier prohlásil, že obnovení výzkumu se pro zemi "neobejde bez následků". - více zde
Diplomaté, kteří jsou ve spojení s vídeňskou centrálou Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA), však prohlásili, že zařízení v Natanzu je ve "velice ubohém stavu". Podle nich bude trvat několik let, než se Íránu podaří vyrobit obohacený uran.
Írán se brání tvrzením, že chce jadernou energii využívat pouze k mírovým účelům. Napětí v oblasti zvedlo i ceny ropy. Barel ropy se na světových trzích prodává za více než 64 dolarů.
Západní politici se však obávají, že Írán bude pod rouškou mírového výzkumu vyvíjet jaderné zbraně. Začali proto urychleně jednat.
Rozhovory s představiteli íránského režimu označili za "mrtvé". Německo přišlo s možným řešením. "Nastal čas, aby zasáhla Rada bezpečnosti a posílila pravomoci IAEA," prohlásil odpoledne Steinmeier. Možnosti agentury jsou podle něj příliš omezené.
Politici se sejdou v Londýně
Představitelé "velké evropské trojky" - Velká Británie, Německo a Francie se během příštího týdne sejdou v Londýně. Vrcholné schůzky se zúčastní i zástupci Spojených států, Ruska a Číny.
Právě ruská účast je podle zasvěcených důležitá. Ruska totiž Íránu dodává zařízení pro dostavbu jaderné elektrárny v Búšehru. "Doufáme, že najdeme kompromis," řekl dopoledne britský ministr zahraničí Jack Straw.
Podle některých zdrojů budou státníci jednat o případných sankcích, které by na Írán mohla uvalit OSN. "Je vysoce pravděpodobné, že se sankce dostanou do programu schůzky," citovala agentura Reuters nejmenovaný zdroj.
Snahy íránského prezidenta Ahmadínežáda o obnovení jaderného programu sleduje v posledních měsících i Izrael. Jeho armáda je kvůli případného útoku v plné pohotovosti.
