Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Západ a Východ si tu měnily špiony. Teď je u berlínského mostu muzeum

  7:55aktualizováno  7:55
U známého Glienického mostu, který ležel na hranici mezi západním Berlínem a Německou demokratickou republikou a kde si znepřátelené strany za studené války vyměňovaly tajné agenty, bude "muzeum svobody". Dvacet let po pádu železné opony ho tu v neděli otevře kancléřka Angela Merkelová.

Při výměně zajatců po mostě přešli v roce 1986 i Čechoslováci. | foto: Profimedia.cz

Nová soukromá výstavní instituce bude sídlit nedaleko mostu ve vile Schöningen, postavené v letech 1844 a 1845. Za časů NDR v ní byl dětský domov, pak nějakou dobu chátrala.

Nedělního otevření "německo-německého" muzea a výstavy s titulem "Špioni, zeď, dětský domov - na mostě mezi světy" by se mělo zúčastnit asi 500 hostů. Pozvaný je i první (a poslední) sovětský prezident Michail Gorbačov.

Návštěvníci uvidí historické fotografie, krátké filmy či socialistické exponáty východoněmecké provenience. Muzeum přiblíží ale i radost, která po pádu železné opony a otevření Glienického mostu zavládla. "Chceme historii vyprávět prostřednictvím příběhů," popsal záměr Mathias  Döpfner.

VÍCE O GLIENICKÉM MOSTĚ

Na Mostě špionů v Berlíně měnila CIA s KGB i Čechy

Vstup do "agentské" místnosti halí černé závěsy. V potemnělém prostoru na třech obrazovkách bude k vidění třináctiminutový film o výměnách agentů, originální záběry doplní výpovědi svědků.

Železnou oponu v muzeu připomíná kus ostnatého drátu a varovná tabule s nápisem "Vstup a vjezd jen se zvláštním povolením". V zahradě by měl stát kus pověstné Berlínské zdi.

Návštěvníci budou moci dorazit od příštího týdne vždy od čtvrtka do neděle mezi dvanáctou a osmnáctou hodinou. Základní vstupenka přijde na osm eur (asi 200 korun), zlevněná na polovinu. V horním patře bývalého dětského domova bude výstava současného výtvarného umění, chybět by neměla kavárna a v létě pivní zahrádka.

GLIENICKÝ MOST

"Most špionů" mezi Berlínem a Postupimí byl k výměně zajatých agentů za studené války použit celkem třikrát.

První výměna se odehrála v únoru 1962. Sovětského špiona v USA Williama Fischera (známého spíš jako plukovník Abel), kterého Američané dopadli a původně odsoudili k smrti, tu vyměnili za sestřeleného pilota U-2 Garyho Powerse.

V červnu 1985 se vězni měnili podruhé. Třiadvacet amerických agentů chycených ve východní Evropě se dostalo na svobodu výměnou za polského agenta Mariana Zacharského a tři sovětské špiony zadržené na Západě.

Do třetice most posloužil v únoru 1986. Na západ se dostal disident Anatolij Ščaranskij a také Čech Jaroslav Javorský, syn tenisty a emigranta Jiřího Javorského. Američané propustili československé občany (a agenty) dopadené v USA, Karla Köchera a Hanu Köcherovou.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Test severokorejské mezikontinentální střely Hwasong-14 (4. července 2017)
Američané hádají, kolik má Kim atomovek. Prostě nevíme, přiznávají

Mezi americkými experty panuje značná nejistota ohledně rozsahu severokorejského jaderného arzenálu, upozornilo AP. Podle zpravodajských služeb má režim k...  celý článek

Stephen Bannon, vrchní poradce prezidenta Donalda Trumpa
Hlavní stratég Bannon v Bílém domě končí, potvrdila mluvčí spekulace

Tým amerického prezidenta Donalda Trumpa opouští další člen. Hlavní stratég Bílého domu a někdejší šéf Trumpovy volební kampaně Steve Bannon v pátek skončí ve...  celý článek

Moussa Oukabir na archivním snímku
Hlavní podezřelý: sedmnáctiletý Maročan, který toužil zabíjet „bezvěrce“

Španělská policie považuje za pravděpodobného pachatele útoku v Barceloně sedmnáctiletého Maročana Moussu Oukabira. Policisté po něm stále pátrají. Policie...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.