Západ a Východ si tu měnily špiony. Teď je u berlínského mostu muzeum

U známého Glienického mostu, který ležel na hranici mezi západním Berlínem a Německou demokratickou republikou a kde si znepřátelené strany za studené války vyměňovaly tajné agenty, bude "muzeum svobody". Dvacet let po pádu železné opony ho tu v neděli otevře kancléřka Angela Merkelová.

Při výměně zajatců po mostě přešli v roce 1986 i Čechoslováci. | foto: Profimedia.cz

Nová soukromá výstavní instituce bude sídlit nedaleko mostu ve vile Schöningen, postavené v letech 1844 a 1845. Za časů NDR v ní byl dětský domov, pak nějakou dobu chátrala.

Nedělního otevření "německo-německého" muzea a výstavy s titulem "Špioni, zeď, dětský domov - na mostě mezi světy" by se mělo zúčastnit asi 500 hostů. Pozvaný je i první (a poslední) sovětský prezident Michail Gorbačov.

Návštěvníci uvidí historické fotografie, krátké filmy či socialistické exponáty východoněmecké provenience. Muzeum přiblíží ale i radost, která po pádu železné opony a otevření Glienického mostu zavládla. "Chceme historii vyprávět prostřednictvím příběhů," popsal záměr Mathias  Döpfner.

VÍCE O GLIENICKÉM MOSTĚ

Na Mostě špionů v Berlíně měnila CIA s KGB i Čechy

Vstup do "agentské" místnosti halí černé závěsy. V potemnělém prostoru na třech obrazovkách bude k vidění třináctiminutový film o výměnách agentů, originální záběry doplní výpovědi svědků.

Železnou oponu v muzeu připomíná kus ostnatého drátu a varovná tabule s nápisem "Vstup a vjezd jen se zvláštním povolením". V zahradě by měl stát kus pověstné Berlínské zdi.

Návštěvníci budou moci dorazit od příštího týdne vždy od čtvrtka do neděle mezi dvanáctou a osmnáctou hodinou. Základní vstupenka přijde na osm eur (asi 200 korun), zlevněná na polovinu. V horním patře bývalého dětského domova bude výstava současného výtvarného umění, chybět by neměla kavárna a v létě pivní zahrádka.

GLIENICKÝ MOST

"Most špionů" mezi Berlínem a Postupimí byl k výměně zajatých agentů za studené války použit celkem třikrát.

První výměna se odehrála v únoru 1962. Sovětského špiona v USA Williama Fischera (známého spíš jako plukovník Abel), kterého Američané dopadli a původně odsoudili k smrti, tu vyměnili za sestřeleného pilota U-2 Garyho Powerse.

V červnu 1985 se vězni měnili podruhé. Třiadvacet amerických agentů chycených ve východní Evropě se dostalo na svobodu výměnou za polského agenta Mariana Zacharského a tři sovětské špiony zadržené na Západě.

Do třetice most posloužil v únoru 1986. Na západ se dostal disident Anatolij Ščaranskij a také Čech Jaroslav Javorský, syn tenisty a emigranta Jiřího Javorského. Američané propustili československé občany (a agenty) dopadené v USA, Karla Köchera a Hanu Köcherovou.