Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Právo na čistý vzduch. Kontroloři kotlů půjdou i po zápachu z továren

  0:17aktualizováno  0:17
Sušárna dřeva v Českém Krumlově, kafilérie v Liberci či Ústí nad Labem, výroba krmiv v Kroměříži, kompostárna v Libušíně, výroba biolihu ve středočeských Dobrovicích. To je jen hrstka z desítek lokalit po celém Česku, kde si lidé roky marně stěžují na nesnesitelný zápach. Pomoci nový zákon, který bude nejspíše v září schvalovat Sněmovna.
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto: Martin Adamec, MAFRA

Jednoduše řečeno, novela zákona o ochraně ovzduší, která mimo jiné umožní úředníkům kontroly kotlů v domácnostech, zavede kromě práva lidí na čistý vzduch i právo na život bez zápachu.

„Tento návrh fakticky dává lepší právní nástroje do rukou úřadům, aby mohly efektivněji zasáhnout v případě, že nějaká provozovna do okolí produkuje intenzivní zápach,“ popisuje podstatu návrhu senátorka Jitka Seitlová (Nez.), která stála u jeho zrodu.

A ministerstvo životního prostředí na něj nakonec kývlo. Nyní se vymýšlejí podmínky, které budou muset firmy – jejichž provoz produkuje pachové látky – splnit. Že by po vzoru některých evropských států i Česko nastavilo plošné limity s konkrétními číselnými hodnotami, se však nestane.

S přesnou definicí by si kraje ušetřily práci, říká Böhnisch

„Jen budou stanoveny specifické emisní limity pro jednotlivé provozovny, přičemž tyto podmínky budou postupně zpřísňovány. Taková je dohoda s ministerstvem,“ říká Seitlová.

Možná nyní čtenáře napadne paralela s dnes již veřejně známou formulací „množství větší než malé“, která před lety mátla soudy, když měly určit, kolik může mít člověk u sebe drogy, aby to ještě nebylo považováno za trestný čin. Seitlová i předseda poslaneckého výboru pro životní prostředí Robin Böhnisch (ČSSD) však návrh považují za přijatelný kompromis.

„Je to zkouška, jak se to chytne. Vyzkoušíme to a pak se bude debatovat dál, jestli emisní limity pro zápach přesněji definovat. Přesná definice by totiž znamenala, že si kraje ušetří práci a automaticky nastaví ty nejvyšší mezní hodnoty a vlastně se nebudou bavit ani s jednou stranou. Toto je nastaveno tak, aby byl zdvižen jakýsi varovný prst, a bude se s tím dále pracovat,“ vysvětluje Böhnisch.

Autoři:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.