"Samozřejmě je nesmyslné mluvit o rušení nějakého typu škol, dokud není odpovídající náhrada," soudí člen týmu připravujícího Bílou knihu, šéf katedry pedagogiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze Karel Rýdl. "Například rušení víceletých gymnázií je otázka politická, nikoli odborná. Podle mě se nemá mluvit o rušení, ale o vytvoření rovných podmínek pro druhý stupeň základní školy."
Představa odborníků je taková, že se základním školám dá možnost, jak pracovat jinak. "Pokud se toho poctivě chopí, nebudou mít nadané děti proč odcházet na víceletá gymnázia. O zrušení té které školy pak budou rozhodovat jen rodiče, kteří přece do špatné školy dítě nedají," vysvětluje Rýdl.
Školští znalci i úředníci ministerstva školství mají ideu takzvané integrované školy: tedy školy pro všechny. "V podstatě jde o to dát škole prostor a peníze na to, aby měla možnost žáky různě přeskupovat. Různě kombinovat a dělit hodiny.
Chceme uplatnit v zahraničí vyzkoušený model, kdy různé děti mohou trávit část hodin společně, aniž by to komukoliv uškodilo, a část odděleně. Při těchto oddělených hodinách je možné pomáhat handicapovaným dětem podle jejich potřeb a jinak pracovat s talenty," říká ředitel odboru základního vzdělávání ministerstva školství Karel Tomek.
Na školách by se takové možnosti nebránili: "Když někomu nejde čeština, ještě to neznamená, že nemůže s nadanějšími žáky chodit na tělocvik nebo hudební výchovu. A češtinu by měl ve zvláštním kursu," přitaká ředitel III. Základní školy v Turnově Karel Bárta. "Ale nelze to brát tak, že mají sedět všichni v jedné třídě a učit se totéž. Spíš si představuji, že by zvláštní školy přenesly do budov základních škol a výuka se prolínala." Umožnit jinou organizaci hodin by školám měly nové rámcové vzdělávací programy, které v těchto dnech dokončuje Výzkumný ústav pedagogický.
Připravuje samostatné kapitoly vzlášť pro 'běžné' základní vzdělávání, zvlášť pro předškolní vzdělání, a také pro vzdělávání mimořádně nadaných dětí a žáků se speciálními potřebami," prozradil ředitel ústavu Jeřábek.
Podle statistik dnes v Evropské unii dochází do speciálních škol v průměru už jen necelá dvě procenta dětí. V České republice je toto číslo téměř dvojnásobné. A to jednak proto, že v tuzemsku funguje celá síť kvalitních speciálních škol, které pomáhají specifickým potřebám postižených dětí, jednak proto, že školní integrace stále ještě vyvolává mezi rodiči i odborníky pochybnosti: máme na to?
Umožnit integraci většímu počtu postižených dětí totiž předpokládá řadu věcí: od speciálně připravených učitelů, přes perfektní vybavení pomůckami, po větší přísun peněz školám.
"A také je potřeba na to připravit děti a jejich rodiče. Zatím se pořád ještě setkáváme s tendencemi vyhodit dítě, které je normálně nadané, ale k tomu neklidné a zlobí, z kola ven," soudí Jaroslav Šturma z Centra Paprsek pro děti s postižením. "A pokud jde o děti s vážnými vadami: ne všechny jsou integrovatelné. Některým by začlenění do běžného školního kolektivu mohlo spíše ublížit."
Podceňovat se nesmí ani obyčejné lidské předsudky. Sám Šturma může jako příklad předsudků uvést případ z vlastního okolí. Nedaleko centra Paprsek sídlí mateřská školka: rodiče dětí, kteří do ní chodí, se zpočátku na blízkost handicapovaných dětí dívali skrz prsty. "Měli obrovské obavy a předsudky. Báli se, že ty naše děti jsou nějak nakažlivé, že budou jejich děti ohrožovat, protože jsou prý agresivní." Ve školách navíc upozorňují, že učitel při dnešních počtech žáků ve třídách nemá už šanci věnovat se ještě zvlášť dětem se speciálními potřebami.
Odborníci, kteří nyní finišují na dokončení Bílé knihy, připouštějí, že nezodpovězených otázek je ještě řada: "Je pravda, že konkrétních odpovědí jsme zatím nedali mnoho. Ale nebyl čas. Nejdřív se musí schválit klíčová rozhodnutí. Teprve potom se začne pracovat na jednotlivých tématech. Změny jsou ale otázkou let, možná i desetiletí," uvedl Jaroslav Jeřábek z Výzkumného ústavu pedagogického.
Na ministerstvu školství by rádi viděli rychlejší změny. Šéf resortu Eduard Zeman se už koncem června nechal slyšet, že se hodlá zasadit o zrušení víceletých gymnázií, která podle něj podporují nezdravou selekci dětí, a také o zrušení zvláštních škol. V druhém případě jde spíše jen o administrativní odstranění slova "zvláštní" v názvu: forma výuky a práce s dětmi se specifickými potřebami má zůstat stejná.
Zemanův úřad proto v návrhu nového školského zákona, který nyní leží na vládě, s existencí těchto škol nepočítá. Pokud by návrh prošel i v parlamentu, víceletá gymnázia by měla být už napřesrok utlumována a zaniknout za pár let.
