Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Krize Ukrajiny se týká i nás, řekl Zaorálek. Varoval před druhou Bosnou

  12:52aktualizováno  12:52
Zřejmě dosud nejvážnější slova z úst představitele české vlády zazněla na adresu krize na Ukrajině. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek varoval, že tento stát přestává fungovat, rozpadá se a mohl by se vydat cestou Balkánu, který v první půli 90. let zachvátila krvavá válka.

Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek | foto:  Petr Topič, MAFRA

Debatu o Ukrajině otevřela bývalá předsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová z ODS. "Ukrajina, se kterou bychom měli sdílet stejný civilizační prostor, se ocitá v tragédii. Ocitá se na dějinné křižovatce a dotýká se i našeho bezpečnostního prostoru," uvedla v úvodním slovu.

Upozornila, že v policejních celách na Ukrajině, kterou už měsíce zmítají protivládní demonstrace, je zadržováno 119 odpůrců režimu prezidenta Viktora Janukovyče a dalších 36 aktivistů podle ní zmizelo beze stopy.

Němcová vyzvala Sněmovnu, aby přijala usnesení, kterým odmítne zastrašování, věznění, bití a mučení odpůrců režimu a vyzve k propuštění zadržených demonstrantů.

Je to horší, než se zdá, míní Zaorálek

Slovo si pak vzal ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. S odkazem na své čerstvé ranní informace pak sdělil chmurnou zprávu, že dění na Ukrajině je zřejmě ještě vážnější, než se zdá.

"Někdo může mít pocit, že se situace na Ukrajině uklidnila. Já vás mohu ubezpečit, že tomu tak bohužel není. Ani hovory, které se vedou, nepřispívají ke zklidnění. Podle našich čísel je v zemi osm mrtvých, přes třicet nezvěstných a třináct set zraněných. Čísla jsou výsledkem násilí a perzekucí. Máme prokázané, že policie a státní administrativa skutečně používala zastrašování, mučení, odvážení lidí neznámo kam jako způsob, jakým se snažila protesty utlumit," řekl.

Ukrajinský prezident Viktor Janukovyč je od svého českého protějšku Miloše Zemana v dubnu pozván do Prahy. Zeman pozvání před několika dny odmítl zrušit navzdory zprávám o sílících represích proti demonstrantům.

Česká televize začátkem února citovala předsedu vlády Bohuslava Sobotku, podle něhož Viktor Janukovyč vzešel z voleb, není diktátor a má mandát od voličů. I Zaorálek tehdy opatrněji říkal, že pouze "pokud by Janukovyč sáhl k použití násilí a nebyl ochoten hledat ústavní cestu z krize, bylo by na čase říci, že není partnerem pro jednání". Jeho nynější vyjádření jsou výrazně tvrdší.

Tyto upadlé státy jsme nacházeli dříve spíš v Africe

Podle českého ministra zahraničí se na Ukrajině de facto rozpadají činnosti státních institucí, fungování právního státu, policie i justice.

Válka na Balkáně

V letech 1992-1995 zachvátily Balkán etnické války mezi Srby, Chorvaty a bosenskými Muslimy.

Konflikt v roce 1995 dospěl k mírovému, třebaže oboustranně chladnému řešení poté, co západní státy vyzbrojily Chorvatsko, aby dokázalo obstát proti srbské armádě, a NATO leteckými údery oslabilo bosenskosrbské pozice v Bosně a Hercegovině. Západ reagoval mj. na to, že srbské síly začaly dobývat tzv. bezpečné zóny OSN a masakrovat tamější civilisty.

Mezinárodní výbor Červeného kříže odhadl počet obětí války v Bosně na 200 tisíc, počet uprchlíků v Bosně a Hercegovině přesáhl podle OSN dva miliony.

"Ve velmi krátkém čase se může stát upadlým státem, které jsme dříve nacházeli spíš v Africe. Nepřeháním, situace je opravdu takto vážná a nám to musí vadit. Vezměte si, jak vypadala před pár lety situace na Balkáně, jak pomaličku eskalovala. A co z toho potom bylo," připomněl Zaorálek krvavé války v Bosně a Hercegovině a v Chorvatsku po rozpadu Jugoslávie.

Ministr podotkl, že si Evropa s konfliktem na Balkáně nevěděla rady. "Stáli jsme jako chirurg v sále nad rozřezaným tělem - ale chirurg, který neví, co si má počít. Řešilo se to vojensky, vstoupily do toho USA, řada Evropanů to kritizovala, ale Američané říkali - a co jste udělali vy sami?" řekl Zaorálek.

"Protože dochází k tomu, že Ukrajina se rozpadá, tak se nás to nesmírně týká. Podobné typy situací a konfliktů mohou mít nedozírné následky. Nepotřebujeme moc fantazie, abychom věděli, jak obrovská rizika jsou v tom, co se na Ukrajině děje," apeloval Zaorálek.

Připomněl ještě, že rozdělování států, které nyní podle něj hrozí Ukrajině, zažívaly státy za studené války, a jmenoval Koreu a Vietnam. Naznačil pak, že z vyjednávání o Ukrajině, jakkoliv ho nelze pořádat za Ukrajince, nelze vyjmout Rusko a zmínil, že role této velmoci pomohla odvrátit intervenci do Sýrie.

Vzhledem k nabitému sněmovnímu programu nicméně nestihli poslanci situaci na Ukrajině projednat ani hlasovat o návrzích sněmovních rezolucí. Během schůze se k nim ještě vrátí.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.