V Senátu k tomu Zaorálek vystoupil při projednávání bodu „Informace vlády ČR o pozicích vlády a programu jednání Evropské rady, která se koná ve dnech 15. - 16. prosince“.
„Má pocit, že my toto podceňujeme, že i informace, které turecké služby předávají nám, tak s nimi nezacházíme dostatečně jako se závažnými,“ popsal šéf české diplomacie svůj dojem z jednání s Erdoganem.
„Já jsem tam garantoval to, že máme zájem právě o tuto spolupráci, o sdílení informací. Protože, jak jsem slyšel v Turecku opakovaně, ty teroristické sítě fungují po celé Evropě. Představa, že někdo je teroristou v jedné zemi, a ve druhé ne, je podle nich absurdní,“ uvedl ministr zahraničí. Z jednání v Turecku si odvezl závěr, že spolupráce s Turky je pro všechny velice potřebná. „Já si nedovedu představit, že bychom ji opustili,“ řekl Zaorálek.
„Na tureckém území jsou tři miliony uprchlíků, v oblasti severní Sýrie, tam, kde působí turecká armáda, tak oni tam zřídili asi čtyři utečenecké tábory, v každém je 150 tisíc uprchlíků, ti uprchlíci v těchto táborech na severu Sýrie, nemají v úmyslu jít do Evropy. Čekají, až se uklidní situace v Sýrii, chtějí se vrátit domů,“ řekl senátorům Zaorálek.
Česko podle něj na summitu Evropské unie opět odmítne automatický mechanismus pro přerozdělování migrantů mezi jednotlivé státy. Mandát pro premiéra Bohuslava Sobotku schválila ve středu vláda.
Elektronický systém evidence na ochranu hranic
V závěrech Evropské rady jako klíčová věc bude podle ministra zahraničí opět zdůrazněno, že přísná kontrola hranic EU je základ. Podobně jako v USA by měl být i v Evropě zaveden elektronický systém evidence pro ty, kteří nemají víza. „Musíme vytvořit podobný informační systém, elektronický systém na ochranu hranic, je to věc, na které se pracuje. My to podporujeme,“ prohlásil v horní komoře parlamentu šéf české diplomacie
Evropští lídři budou podle Zaorálka také posuzovat spolupráci se třetími státy ohledně migrace. Konkrétně by měli mluvit o dohodách, které by omezily odchod lidí z těchto států. Ke státům, s nimiž EU tyto dohody nemá, ale byly by nejvíce potřebné, zařadil Niger a Mali.
Tématem summitu by měla být obrana Unie. „My naprosto bereme, že NATO je hlavní nástroj teritoriální ochrany našich států, ale zároveň musíme posílit naše vlastní schopnosti. Když vznikne někde za hranicí EU nějaký malér, abychom byli schopni tam poslat nějaké, říká se tomu EU Battle Groups, to znamená nějaké bojové jednotky, v případě potřeby,“ uvedl ministr. To je podle něj něco, co existovalo za Rakousko-Uherska, že vojáci z různých národů fungovali pod jedním velením.
Zatím poslední útok teroristů zažilo Turecko o víkendu. Bomby vybuchly u fotbalového stadionu:
11. prosince 2016 |
