Zaorálek: nenápadný úředník

  • 13
Kdo to je? A kde se vlastně vzal v tak významné funkci? Lubomír Zaorálek je od čtvrtka jedním ze čtyř nejvyšších ústavních činitelů. Ještě nedávno ho znali jen opravdoví znalci politiky. A to ještě jen ti, kteří se rádi baví spory v sociální demokracii.

Spoluzakladatel ostravského Občanského fóra vstoupil do polistopadové politiky ve stejné době jako například Klaus nebo Zeman. V někdejším Federálním shromáždění v roce 1990 byl jedním z poslanců, kteří vystřídali staré komunistické "zástupce lidu".

Jeho následná cesta do křesla předsedy sněmovny však nebyla vůbec přímá. Vystřídal přitom čtyři politické strany či hnutí. Politikou se živil dokonce už před listopadem 1989: jako zaměstnanec režimem tolerované Československé strany socialistické.

Když se v roce 1991 dělilo Občanské fórum, zůstal v Občanském hnutí. Teprve v roce 1994 se z něho stal sociální demokrat. Přesně v době, kdy tehdejší předseda ČSSD Miloš Zeman lákal k sobě do strany všechny, kteří "nechtěli Klause".

Právě srážka se Zemanem mu byla málem osudná. Poté, co zaujal prominentní pozici na Zemanově žebříčku "líných zbabělců", to vypadalo, že jeho kariéra míří předčasně ke konci.  Zeman se Zaorálkem se přitom znali více než dobře: na severomoravské kandidátce ČSSD jistil někdejší vysokoškolský učitel svému předsedovi coby lídrovi dvakrát záda z nižší pozice.

Žádná idyla to nebyla. Poprvé proti Zemanovi veřejně Zaorálek vystoupil na jaře 1998, měsíc před volbami, v nichž byla ČSSD jasným favoritem. Zaorálek po Zemanovi žádal, aby vysvětlil, proč jezdil za tajemnými existencemi do Bamberku.

PhDr. Lubomír Zaorálek (41)

• Vystudoval brněnskou filozofickou fakultu. Pracoval jako dramaturg literární redakce Československé televize v Ostravě, v letech 1986-89 byl členem a zaměstnancem aparátu Československé strany socialistické.

• V listopadu 1989 zakládal severomoravské Občanské fórum, o dva měsíce později byl kooptován do Federálního shromáždění. Zároveň (v letech 1990-96) přednášel na Ostravské univerzitě moderní a politickou filozofii (Richarda Rortyho, Francoise Lyotarda, Jana Patočku aj.).

• V roce 1994 vstoupil do ČSSD. Po roce 1998 se stal předsedou zahraničního výboru sněmovny, několikrát se však postavil vlastní straně a hlasoval třeba proti novému volebnímu zákonu.

• Ve čtvrtek zvolen předsedou dolní komory parlamentu.

Zeman, který celou aféru neměl chuť komukoliv vysvětlovat, a o to méně veřejně, zuřil. O Zaorálkovi se tehdy také poprvé mluvilo jako o možném kandidátovi ČSSD na post ministra zahraničí. Po tomhle projevu neloajality, jak to Zeman chápal, bylo jasné, že Zaorálek nemá šanci.

Zaorálek, který své krédo označuje slovy "nevzdávat se", nikam nespěchal. "Zahraniční politiku nedělám dlouho a docela rád bych se jí dál věnoval v parlamentu," vysvětloval to a po volbách stanul v čele vlivného zahraničního výboru sněmovny.

Pokud jde o zahraničněpolitická témata, nebylo mezi ním a Zemanem či ministrem zahraničí Kavanem většího sporu. Bez výhrad vždy podporoval vstup do Evropské unie či do NATO (stavěl se proti referendu, které ČSSD žádala) a také rázný postup proti sudetským Němcům.

To neznamená, že by při tom nedělal vlastní politiku. Zjevně zaskočeného ministra Kavana se třeba při jednání výboru jen tak mezi řečí zeptal, kdo že to přesně byl v lednu 2000 na tajné cestě v saddámovském Iráku a co tam dělal Zemanův šéfporadce Šlouf. Mezi Zemanovými přívrženci rychle získával pověst odpadlíka a podezřelého zrádce.

Dráždil i jinými věcmi: jeho asistentem ve sněmovně se stal farář a signatář Charty 77 Marián Zajíček. Při jednání sněmovny trávil dlouhé desítky minut v přátelských rozhovorech s těmi novináři, které Zeman a jeho lidé pokládali za škůdce. Přitom ve většině případů zachovával stranickou linii. S výjimkou volebního zákona a ústavních změn z dílny ODS a ČSSD vždy hlasoval s celým klubem.

I dnes mluví na veřejnosti o Zemanovi s jistou úctou: "Je to bezesporu silná osobnost. A nejvíc si na něm cením, že se jako jediný dokázal účinně postavit Klausově pravicové demagogii a obrátit pozornost na sociální demokracii," tvrdí na internetových stránkách ČSSD.

Zaorálek není strhující, charismatický řečník: v rozhovorech často spíš filozofuje, než aby přímo odpověděl na otázku. Často proto, aby nemusel říct naplno své mínění. Po volbách se o něm v jednu chvíli mluvilo jako o možném ministru průmyslu: snad proto, že se angažoval v jednání o vstupu firmy LMI do ostravské Nové huti. Nakonec usedl na místo, kde svou státnickou kariéru zahajoval i Miloš Zeman.

Zaorálek: Bude to stát hodně krve a potu

Nový předseda sněmovny Lubomír Zaorálek stále úřaduje ve své kanceláři v zahraničním výboru sněmovny. Stejně jako poslední čtyři roky. Jen v jeho sekreatriátu už ho hlídá svalovec z ochranky. Ve čtvrtek dostal hlasy 101 poslanců. Ale až ve druhém kole.

Byl jste překvapen tím, jak komplikované bylo vaše zvolení?
Nebyl. Tušil jsem to. Ale byl jsem optimista. Pamatuji si různá dramatická hlasování v parlamentu. Možná nás čekají ještě další podobné situace. Já už před volbami dlouho říkal, že si myslím, že vytvoření stabilní politické alternativy k té, která tu byla do voleb, nás bude stát hodně krve a potu."

Ano, jenže vás nepodpořili ani všichni vládní poslanci, byť o tom byla písemná smlouva.
Myslím, že postupujeme krok za krokem, byť s velkým úsilím, ale že jsme schopni dohody.

Takže myslíte, že bude místopředsedkyní zvolena i Hana Marvanová, která ve čtvrtek ani nadvakrát neprošla?
Já tomu věřím, musíme to dokázat. Beru to tak, že postupujeme od jedné mety k druhé.

Proč pro ní ale nehlasovali všichni vládní poslanci rovnou?
Já si to vysvětluji tím, že to byla nakonec docela dramatická bitva. Řada našich poslanců se cítila zrazena těmi, kteří slíbili, že budou respektovat dohodu a neudělali to. Někteří řekli, že nepokládají za korektní, že ODS nakonec postavila kandidáta na volbu předsedy.

Proč za nekorektní?
Přišli s tím na poslední chvíli. Argumentace ODS byla napřesvědčivá. Jejich skutečný úmysl byl prozkoumat, jestli je koalice dostatečně stabilní. Což je možná legitimní, ale nechali si to až na poslední hodinyc před volbami. Do té doby se tvářili, že se chtějí dohodnout."

Jak jste hlasoval při volbě místopředsedů: volil jste komunistu Vojtěch Filipa? Ano, hlasoval jsem pro něj.

Vám nevadí, že jezdí na srazy bývalých pohraničníků, kteří vzpomínají, jak stříleli do lidí? To je dobrá kvalifikace pro ten post?
I když velmi často s tím, co například pan Filip dělá, ostře nesouhlasím, dá se z toho jednoznačně vyvodit, že je to podkopávání demokracie? Tady ve sněmovně komunisté evidentně pravidla respektují. Podporu pohraničníků mohu v důsledcích považovat za podporu násilí páchaného na nevinných, a je to vlastně ohrožení demokracie.

Ale nedokážu z toho říct, že strana útočí na základy našeho politického systému a chce ho změnit. KSČM nehce vracet režim někam zpátky a zavádět násilí. Tvrdí pouze, že na minulém režimu nebylo všechno tak špatné.

Nová vládní koalice už mluví o personálních změnách - ať už v medilních radách nebo České konsolidační agentuře. Nebude to náhodou tak, že jen vyměníte partnery z ODS za lidovce a unionisty a budete si kořist dělit dál jako za časů opoziční smlouvy?
Věřím, že o žádné takové dělení kořist, jak říkáte, nepůjde. Dokážmee vytvořit jiné prostředí - preferovat odbornost, významněji, než se to kdy dosud povedlo. Cokoliv jiného by nás jenom vracelo zpátky. Ale ano, čekají nás velice důležité úkoly, ať v ekonomice, nebo mediální oblasti. Například mediální oblast je ve velmi zanedbaném stavu."

Ale tu jste vytvářeli čtyři roky vy spolu s ODS...
Ano a ukazuje se, že to spíš bylo na škodu. Nepovedlo se to. Například ve veřejnoprávní televizi před námi stojí úkol, za který neseme zodpovědnost.

Jedna důležitá funkce ale stále zůstává jakoby tabu. Koho byste si přál za příštího prezidenta?
Myslíte, abych sestavil typ osobnosti, která by to mohla být?

Ne, abyste řekl jméno.
Já jsem v debatách v sociální demokracii souhlasil, aby se naším kandidátem stal Otakar Motejl. Je to člověk s vnitřní noblesou a legancí, rád bych ho podpořil.

Dovedete si představit, že byste hlasoval pro Miloše Zemana?
Miloš Zeman oznámil, že odchází a myslím, že tento krok byl vnímán poměrně dobře. Kdyby teď nastala změna tohoto postoje, možná by to už tak kladný ohlas nemělo.

Už jste se přestěhoval do služební vily?
Ne.

A kdy to uděláte?
Nevím, spíš hledám cestu, jak se tomu vyhnout. Ale nechci si na něco hrát. I když: včera jsem zjistil, že mi ochranka už odvezla mé auto do Ostravy. Z toho jsem smutný. Rád jsem sám řídil, byl chvíli sám se sebou. Řekli mi, že by to šlo i dál, ale že by museli jet za mnou ve svém autě. 


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video