Obvinění už nemůže být vážnější, ale není doloženo jediným důkazem, není podepřeno žádným jiným nezávislým zdrojem. MF DNES sice píše o panu Krejčířovi opakovaně jako o "podnikateli", ale to je, jako kdybychom psali podnikatel Al Capone.
Kredit pana Krejčíře je samozřejmě velmi nízký a být obviněn tak nesmírně problematickou a podezřelou osobou samo o sobě tolik neznamená.
Brizanci celé věci dodává teprve skutečnost, že MF DNES poskytla takovému člověku prostor na první straně, hlavní titulek vrhající nejhorší světlo na sociální demokracii a prostor na dalších stranách. Dále pak MF DNES v řadě jiných článků zdůvodňuje a vysvětluje, proč to musela učinit. Říkám rovnou: vysvětluje nevysvětlitelné a neobhajitelné.
Vypadá to, že jakékoli individuum, které přijde do redakce s nějakým pořádným plivancem na sociální demokracii, dostane v tomto listě exkluzivní místo. Už se ani nepředstírá nějaká nestrannost nebo serióznost.
Jen je třeba se poradit s právníkem, aby se ustál eventuální soudní spor. Možná si deník celou věc právně dobře promyslel a připravil. Jisté ale je, že ji především nemůže ustát s ohledem na novinářskou etiku.
Není pravda, že se lze proti těmto obviněním snadno bránit. Není proto pravda, že stačí, když se poskytne prostor těm, kteří jsou pomluveni a pošpiněni. Policie může ustavit tým na vyšetření celé věci. Všichni ale víme, že svědek – jediný, který je k mání – je toho času někde na ostrovech na útěku před spravedlností a k žádnému výslechu se nedostaví.
Je zřejmé, že případ se za těchto podmínek nedá uzavřít. Snadno se může stát, že pomluva zůstane a nenajde se způsob, jak ji vyvrátit.
Noviny ale nemohou cokoliv. Vyzývám proto MF DNES: Uveďte jediný důkaz, svědectví, které vás opravňovalo uvěřit člověku stíhanému pro nejvážnější zločiny. Pokud nemáte žádný jiný zdroj, pak se v tomto případě chováte jako ten nejhorší bulvár.
Nejprodávanější český deník zaplatil svému redaktorovi cestu na Seychelské ostrovy, kde byl s panem Krejčířem natočen skandální rozhovor.
Vedení listu se pak tváří, že za to nenese žádnou odpovědnost. Každý vězeňský psycholog vám řekne, že obvinění ve vazbě velmi často spřádají báchorky, jimiž se snaží vylepšit svou pověst. Pro pana Krejčíře jsou Seychelské ostrovy nepochybně pouze exotickým vězením, zvlášť fešáckou celou, ve které vypráví své historky.
Možná jsou takové historky dobré pro vyšší náklad novin nebo pro diskreditaci těch, kteří se nám nelíbí.
MF DNES se tím vydává na nebezpečnou cestu.
Před veřejností se rozmazává a znejisťuje hranice mezi právem a spravedlností na jedné straně a zločinem na druhé. Potvrzuje se tím trend, kterého jsme bohužel svědky, že odsouzení, souzení či stíhaní se stávají v naší zemi mediálními celebritami.
To platí pro Jiřího Kajínka, Lukáše Kohouta, Vladimíra Železného stejně jako Radovana Krejčíře.
Apeluji na ty z vašeho listu, kteří cítí alespoň pochyby nad tím, co se odstartovalo rozhovorem s Radovanem Krejčířem. V politice i v novinařině existuje jistý etický kodex, ať už psaný nebo nepsaný, který když se nerespektuje, tak naše práce ztrácí smysl.
