Před hlasováním by politické strany měly podle Zaorálka reagovat a říci, jaké kroky k obnovení důvěry podniknou.
Obvinění vznesená poslancem Zdeňkem Kořistkou je potřeba vyšetřit, domnívá se předseda sněmovny. "Pokud je to věc pro policii, tak ať koná. Ale to asi není jediný způsob, jak se dá reagovat. Na to musí reagovat politici," řekl iDNES.
Zaorálek nepokládá za vhodné, aby poslanci v takovéto situaci hlasovali o důvěře vládě. O možných východiscích chce večer jednat s představiteli koaličních stran.
"Už jsem hovořil se Stanislavem Grossem. Myslím, že se shodujeme v tom, že ta věc je nesmírně vážná. Jestliže podkopává důvěru v parlamentní instituce, tak prostě musíme dát najevo, že něco podobného je nepřijatelné," uvedl Zaorálek.
Zaorálek odmítl uvést, jaké konkrétní kroky by chtěl podniknout. "To bych teď neříkal, v každém případě bych se o tom chtěl bavit," sdělil iDNES. Podle některých sociálních demokratů by sněmovna měla hlasování o osudu vlády odložit.
Předseda lidovců Miroslav Kalousek si ale nemyslí, že by aféra měla ovlivnit úterní hlasování. Šéf Unie svobody-DEU Pavel Němec chce ještě v pátek o Kořistkově případu informovat předsedy koaličních stran, řekl Kalousek ČTK.
Šéf lidovců se důrazně ohradil proti tvrzení, že případ zpochybňuje důvěru v parlament. "Minimálně poslanecký klub KDU-ČSL se necítí být znedůvěryhodněn, protože s případem nemá nic společného," upozornil Kalousek.
Vlastimil Tlustý z ODS pokládá Zaorálkova slova za "záložní řešení, jak vyřešit nepřítomné poslance vládní koalice". Také podle komunisty Kováčika je to jen pokus získat čas. Obě opoziční strany zopakovaly, že nevypárují chybějící poslance.
Vláda musí podle ústavy požádat sněmovnu o vyslovení důvěry do třiceti dnů od chvíle, kdy ji jmenuje prezident. Grossova vláda má tedy čas do 3. září.
