Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zamořená půda ohrožuje pitnou vodu

  7:27aktualizováno  7:27
Úřady si nevědí rady s tikající ekologickou bombou uprostřed Ostravy. Jedovatými látkami zamořený areál bývalých Rüttgersových závodů ohrožuje zdroje pitné vody. Městu se nedaří přimět majitele chemičky k vyčištění areálu. Vyčištění by totiž přišlo na 6,5 miliardy korun.

Areál po chemičce v Mariánských Horách, někdejších Rüttgersových, později Urxových závodech, děsí ostravské vodohospodáře.

Pozemky po továrně, která od roku 1882 vyráběla z koksárenských dehtů benzol a dehet, jsou zamořeny do dvacetimetrové hloubky nebezpečnými látkami - fenoly, polyaromatickými uhlovodíky, ropnými látkami. Znečištění může prosáknout k prameništím v nedaleké Nové Vsi, z nichž se pitnou vodou zásobuje skoro třetina Ostravy.

Průsakům dnes brání takzvaná hydraulická bariéra, kterou tu před deseti lety zřídila společnost Deza, poslední vlastník továrny.

Deza však v roce 2000 s výrobou skončila, pak zbourala budovy a vyčistila pozemky pod nimi, tedy necelou třetinu areálu. A říká: Se zbytkem nemáme nic společného. Začátkem letošního roku přestala provozovat hydraulickou bariéru.

"Je tam vyhlášena havarijní situace," říká Eva Reková z odboru ochrany vod ostravského magistrátu.

Město se od té doby marně snaží donutit Dezu, aby se o areál starala. Ta se brání a její obrana má logiku: už dávno totiž není vlastníkem pozemků, na nichž její závod stál. Ty před třiceti lety koupily sousední Vítkovice. A Vítkovice je v roce 1997 zase prodaly soukromé firmě Lahos - zřejmě proto, aby je nemusely čistit.

Současného majitele k odstranění starých ekologických zátěží nic nenutí. "Jsme v patové situaci," přiznává náměstek primátora Mirko Jašurek. Podle něj by bylo nejlepší, kdyby Lahos pozemky prodal městu, jež by požádalo stát o peníze na jejich sanaci.

"To by ale město muselo koupit celou mou firmu, abych nepřišel o prostředky, které jsem do areálu investoval," říká majitel Lahosu Josef Liška.

Vyčištění areálu by stálo přes šest miliard
Dohoda je v nedohlednu. Hydraulickou bariéru zatím provozují Ostravské vodárny a kanalizace, jde však jen o provizorní řešení.

Otázku, jak ochránit prameniště v Nové Vsi před znečištěním nejen z Urxových závodů, ale i z okolních továren, zkoumal i rozsáhlý projekt Dancee, který před dvěma lety pro české ministerstvo životního prostředí a město zaplatila dánská vláda.

Autoři studie došli k závěru, že kompletní vyčištění areálu Urxových závodů by přišlo na 6,5 miliardy korun.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

O poslanecký mandát se v letošních volbách uchází 7 524 kandidátů. (19. října...
Volebních kandidátů je nejvíce v historii, do Sněmovny chce 7 524 lidí

O místo v Poslanecké sněmovně v letošních volbách usiluje 7 524 kandidátů, což je nejvyšší počet v historii. Vyplývá to z údajů, které ve čtvrtek poskytl Český...  celý článek

Zteč mechanizované jednotky na Dnech NATO v Ostravě
PŘEHLED: Co ve volbách slibují strany pro armádu a obranu

Jak se politické strany a hnutí, ucházející se o přízeň voličů ve sněmovních volbách, staví k otázkám zajištění bezpečnosti a obrany? Přinášíme ucelený...  celý článek

Poznáte místo?
100 POHLEDŮ: Baráčky jak lepidlem k sobě přilepené. Poznáte místo?

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.