Podle návrhu ministerstva by nezaměstnaný člověk mohl strávit veřejně prospěšnou prací až 20 hodin týdně. Pokud by takovou práci po novém roce odmítl, úřad práce by ho vyřadil z evidence. Tím by uchazeč přišel o podporu v hmotné nouzi a úřad by mu neplatil ani zdravotní pojištění.
Některým politikům ale přijdou takové podmínky proti lidským právům, jiní je považují za výchovné.
"Pro mě je to v prvé řadě výchovná záležitost, protože žádná práce nesmrdí. Pro lidi by mělo být přirozené si na své živobytí vydělat. Ne jenom pasivně přijímat dávky," podporuje zákon poslankyně za ODS Jaroslava Wenigerová.
Zákon je výchovný hlavně pro mladé
"Nechci to samozřejmě paušalizovat, chápu, že i když se člověk snaží, někdy práci prostě sehnat nemůže," říká. Na druhou stranu ale uvádí vlastní zkušenost, že lidé často nepřijmou práci, protože by museli dojíždět a nejsou na to zvyklí.
Názor čtenáře:Ze státního důchodu a zdravotního pojištění by mělo jít vystoupit |
Ministerstvo práce se domnívá, že zapojení do veřejně prospěšných prací a veřejné služby motivuje uchazeče o zaměstnání k aktivnímu přístupu k řešení své situace a lépe tak získají nebo si zachovají pracovní návyky.
"Za velmi nebezpečnou považuji situaci hlavně u mladých lidí, kteří nemohou sehnat práci hned po vyučení nebo absolvování škol a na práci zvyklí nejsou. Pro ně je potom čím dál těžší se do pracovního procesu zapojit," obhajuje názor ministerstva Wenigerová.
Návrh jde za hranici lidských práv
Poslanec ČSSD Roman Sklenák ale návrh považuje za špatný. "Povinnost odpracovat minimálně 20 hodin týdně mi přijde neúměrně velká. To je poloviční úvazek," uvedl. Člověk si tak navíc přivydělá pouze okolo tisícikoruny měsíčně.
Co ještě obsahuje novela zákonaNávrh novely zákona o zaměstnanosti dále definuje nelegální práci tak, aby byla lépe prokazatelná, omezuje zneužívání právní úpravy v oblasti poskytování příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením a upravuje poskytování tzv. náhradního plnění povinného podílu osob se zdravotním postižením. |
Nelíbí se mu ani lhůta, po které začne pro nezaměstnaného tato povinnost platit. "Každý kdo byl někdy nezaměstnaný musí vědět, že dva měsíce nejsou na nalezení práce dlouhá doba. Když úřad uchazeče na 4 hodiny denně zaměstná zametáním chodníků, pravděpodobnost nalezení práce se tím pro nezaměstnaného určitě nezvýší," domnívá se poslanec. Podobný názor zastává i jeho kolegyně Vladimíra Lesenská.
Sklenák by s návrhem souhlasil, pokud by na nalezení práce dostal nezaměstnaný 3 až 4 měsíce a povinnost odpracovat 20 hodin týdně se snížila na dvacet hodin měsíčně.
Ještě dál jde komunistický poslanec Miroslav Opálka. Podle něj je takový návrh až za hranou lidských práv a mohl by ho napadnout Evropský soud pro lidská práva.
"Kdyby bylo jedno volné pracovní místo na jednoho nezaměstnaného, tak bych tomu rozuměl. Pokud je ale na jedno místo patnáct lidí, návrh nemá žádnou logiku," uvádí Opálka.
Poslanecký klub Věcí veřejných se tímto návrhem bude zabývat až v nejbližší době. Nikdo z jejich členů sociálního výboru se tak k návrhu zákona zatím vyjadřovat nechtěl.
Návrh se bude ještě projednávat v Poslanecké sněmovně.
