Záložní jednotka se v Kosovu zapojila do hlídkování na kosovsko-srbské hranici, kontroly vozidel na silnicích a do několika mezinárodních manévrů včetně cvičení na zvládání davu. - fotografie z nácviku potlačování davu najdete zde
České vojáky pochválil velitel mnohonárodního úkolového uskupení Střed Kyösti Halonen. "Od vašeho příjezdu jsem vaši práci bedlivě sledoval. Mohu říci, že mě vaše vojenské schopnosti, obětavost a profesionální přístup ohromily," řekl jim.
Záložní rota o síle 116 vojáků působila na britské základně Penin Sula. Ta se nachází v hlavním městě Prištině. Odsud vojáci plnili stanovené operační úkoly nejprve ve finském a poté ve švédském, irském a slovenském prostoru odpovědnosti.
Záložní rotu F-Coy (Foxtrot Company) tvoří příslušníci 131. smíšeného dělostřeleckého oddílu z Pardubic. "Po návratu bude tato rota i nadále vyčleněna a připravena k možnému opětovnému nasazení v misi KFOR," konstatoval mluvčí českých vojáků v Kosovu Michal Prejzek.
Křištálová lupa Záložní jednotku povolal počátkem září velitel mezinárodních sil KFOR ve střední části Kosova. Během roku vojáci záložní jednotky plní běžné úkoly doma v České republice, v případě potřeby při zhoršení bezpečnostní situace však mohou být povoláni zpět do mise na Balkán.
V takovém případě musí vyrazit do pěti dnů od aktivace. Česká republika se totiž zavázala, že kromě stálého kontingentu v Kosovu v případě potřeby vyšle záložní rotu. Veškerý potřebný materiál a techniku má proto jednotka připraveny už v Kosovu.
Jednotka může být nasazena k řešení krizových situací, například pro obsazení kontrolních stanovišť, k ochraně důležitých objektů nebo k operacím na zvládání davů.
V Kosovu v současnosti působí na 400 českých vojáků. Kvůli protestům proti vyhlášení nezávislosti Kosova monitorují kosovsko-srbskou hranici v délce sto kilometrů a pravidelně hlídkují podél pomyslné dělicí čáry společně se srbskými vojáky.
Kromě několika demonstrací na kosovsko-srbské hranici v březnu vypukly zřejmě nejmasovější násilnosti i v Kosovské Mitrovici, jejíž severní část obývá srbská menšina. Srbové tam útočili na vojáky mezinárodních sil zápalnými lahvemi, kamením, a dokonce střelbou z automatických zbraní.
