Bývalá nejvyšší státní zástupkyně Renáta Vesecká.

Bývalá nejvyšší státní zástupkyně Renáta Vesecká. | foto: David Neff, MAFRA

Žalobkyně Vesecká má řadu nabídek, zvažuje odchod ze služeb státu

  • 58
Bývalá nejvyšší žalobkyně Renata Vesecká si užívá dovolenou na horách. Zároveň přemítá o tom, zda bude nadále ve službách státu, nebo odejde do advokacie. Za svými rozhodnutími si stojím, vzkázala v on-line rozhovoru na iDNES.cz.

Renata Vesecká na konci prosince opustila po pěti letech post nejvyšší státní zástupkyně. Koncem října ji odvolala vláda. Ve funkci ji vystřídal někdejší český delegát v organizaci Eurojust Pavel Zeman.

Nyní čerpá dovolenou, je na horách. O tom, na jaký post na Nejvyšším státním zastupitelství by se mohla vrátit, chce mít Zeman jasno v druhé polovině ledna. Bývalá nejvyšší žalobkyně zvažuje i odchod do soukromé sféry.

"Obdržela jsem nabídky jak v rámci soustavy státního zastupitelství, tak v soukromé sféře. Po zvážení a vyhodnocení se rozhodnu určitě tak, aby mne práce bavila a uspokojovala," řekla s tím, že množství nabídek ji překvapilo.

ODPOVĚDI Renaty Vesecké

Podle řady politiků i komentátorů přispěla Vesecká několika kauzami spojenými například s politikou k nedůvěryhodnosti justice.

"Poslední léta ve státním zastupitelství je možné označit za období krize," řekla na začátku týdne v České televizi Lenka Bradáčová, prezidentka Unie státních zástupců ČR. Podle ní se například vůbec poprvé začali státní zástupci soudit kvůli jejich odvolávání.

"Jsou k dispozici materiály z jednání vedoucích státních zástupců, které hovoří o opaku a situaci hodnotí jinak," nesouhlasí s Bradáčovou Vesecká.

Mezi kauzy, které poškodily justici, patří například zásahy Vesecké do vyšetřování někdejšího lidoveckého předsedy Jiřího Čunka nebo soud s bývalou nejvyšší státní zástupkyní Marií Benešovou (ČSSD), která exministra spravedlnosti Pavla Němce či bývalého místopředsedu Nejvyššího soudu Pavla Kučeru a jiné označila za justiční mafii.

Za svými kroky si stojím, vláda odvolání nezdůvodnila

Renata Vesecká v on-line rozhovoru uvedla, že si za svými všemi rozhodnutími stojí. "Určitě bych žádné z nich neměnila, pokud se týká profese, každá zkušenost, pozitivní i negativní, je dle mého názoru dobrá," napsala.

Vláda podle ní odvolání nijak nezdůvodnila. "Pokud by důvody spočívaly v kauze Čunek, pak by to znamenalo, že prosazovat zákon a stavět se za něj je špatně a lepší je nevybočovat a schovávat se za jiné," uvedla v on-line rozhovoru.

"Pokud by důvodem měla být kauza justiční mafie, pak by to znamenalo, že je lepší se nechat osočovat a neuplatňovat základní ústavní právo domáhat se ochrany u soudu, protože dosud žádný platný rozsudek v této věci není," dodala.

Vesecká se navíc domnívá, že pokud vláda jednala na základě poklesu důvěryhodnosti lidí v Nejvyšší státní zastupitelství, musela by podle ní odejít celá vláda a musel by být rozpuštěn parlament. "Protože ani oni dle průzkumu veřejnosti nepožívají důvěry všech," dodala.

renata vesecká

Renata Vesecká se narodila 27. března 1960 v Praze. Absolvovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. V roce 1984 začala pracovat na prokuratuře (předchůdkyni státního zastupitelství). V roce 2000 se stala krajskou státní zástupkyní v Hradci Králové. V září roku 2005 ji vláda pověřila řízením Nejvyššího státního zastupitelství. Do funkce nejvyšší státní zástupkyně byla jmenována o dva měsíce později, 9. listopadu 2005.

Přečtěte si tady rozhovor Ony DNES s Renatou Veseckou o jejím soukromí z března 2006.

Vesecká v roli státní zástupkyně:

Vypracovala obžalobu z rasově motivované vraždy svitavského Roma Oty Absolona. Stala se v roce 2001 a do vězení za ni šel skin Vlastimil Pechanec.

Stát zastupovala také v případu sériových vrahů Jaroslava a Dany Stodolových. Za osm vražd v dubnu 2004 padlo doživotí.

V červenci 2006 v roli nejvyšší státní zástupkyně žádala vyšší trest pro bývalého sekretáře ministerstva zahraničních věcí Karla Srbu. Ten dostal osm let za přípravu vraždy novinářky Sabiny Slonkové.

V prosinci 2010 podala dovolání v kauze gangu Zádamských. Vrchní soud v Praze ze 12 členné skupiny potrestal čtyři lidi podmínkou nebo ročním vězením.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video