Žalobkyně: Miloševič musí do Haagu

Hlavní žalobkyně Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii ICTY Carla Del Ponteová vítá, že Spojené státy americké nadále naléhají na Bělehrad, aby vydal do Haagu exprezidenta Slobodana Miloševiče. Ten je obviněn z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.

Oceňujeme podporu USA, řekla Del Ponteová
"Všichni američtí činitelé mě ujistili, že nadále udělají vše možné, aby dosáhli Miloševičovo vydání mezinárodnímu soudu," prohlásila Del Ponteová v New Yorku po jednáních s americkými politiky a generálním tajemníkem OSN Kofim Annanem.

Žalobkyně žádající aby Jugoslávie stanovila datum, kdy bývalou hlavu státu vydá k soudu, označila za krok vpřed oznámení Vojislava Koštunici, že Jugoslávie přijme nový zákon, který umožní vydání vlastních občanů do zahraničí.

Jednotky SFOR by měly být aktivnější
Hlavní žalobkyně ICTY v minulých dnech také vyzvala mezinárodní mírové síly SFOR v Bosně, aby se více snažily a zadržely dva hlavní bývalé bosenskosrbské představitele Radovana Karadžiče a Ratka Mladiče. Ty soudní dvůr obvinil již dříve.

Koštunica jednal ve Washingtonu s Bushem a Powellem
Jugoslávský prezident Vojislav Koštunica tento týden ve Washingtonu jednal s americkým prezidentem Georgem Bushem a ministrem zahraničí Colinem Powellem. Ti dali Bělehradu jasně najevo, že mu USA poskytnou hospodářskou podporu jen v případě, že bude spolupracovat s ICTY.

Američané: Nevidíme pokrok
V předvečer návštěvy jugoslávské hlavy státu daly navíc Spojené státy najevo, že považují míru spolupráce Bělehradu s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii za nedostatečnou. Washington pohrozil, že proto zřejmě v červnu nepovolí konání mezinárodní konference dárcovských zemí.

USA v dubnu uvolnily pro Bělehrad část z 50 milionů dolarů. Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Richard Boucher upozornil, že by Washington mohl další peníze pozastavit. Také mezinárodní pomoc Jugoslávské svazové republice závisí na její spolupráci s tribunálem.

Prezident žádá další pomoc Balkánu
Jugoslávský prezident Vojislav Koštunica ale s další ekonomickou podporou Balkánu počítá. Spojené státy, vybídl aby jeho zemi a sousedním balkánským státům poskytly pomoc typu Marshallova plánu. Ten obnovil poničenou Evropu po druhé světové válce.

Výzvu Koštunica pronesl na slavnostním večeru, na kterém obdržel od neziskového americko-evropského Ústavu pro studia Východ-Západ EWI cenu Státníka roku.

Oceněn byl především za pokojný přechod země k demokracii a za úsilí o ekonomické oživení země poničené válkou.

"Máme společného nepřítele a boj, který musíme vést spolu. Naším nepřítelem je bída a destabilizace Balkánu," řekl v krátkém projevu po přijetí ceny. "Bez stabilizace, bez právního rámce a bez pevných institucí jsou zahraniční investice jen zbožným přáním," dodal.

O Miloševičovi mluvil jen moderátor
Koštunica se vyhnul zmínce o osudu svého předchůdce Slobodana Miloševiče, o jehož vydání žádá Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii, ačkoli moderátor uvádějící slavnostní ceremoniál o tomto tématu hovořil.

Zdůraznil naopak, že Jugoslávie nyní čelí třem hlavním problémům - útokům separatistů v jižním Srbsku, touze Černé Hory po nezávislosti a Kosovu. Upozornil, že pro Jugoslávii je nezávislost provincie nepřijatelná.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video