"Nejsem rozhodnutím Ústavního soudu překvapen. Myslím si, že nemohl rozhodnout jinak. Podle zásad právního státu k ničemu takovému jako k velezradě nedošlo, byl to pouze politický krok. Ti, kteří tu žalobu z politických důvodů podpořili, by nyní měli zvážit, jestli mají vůbec dále působit ve veřejných funkcích," řekl iDNES.cz předseda vlády a občanských demokratů.
"Jestliže vládě Petra Nečase důvěřuje jen jedenáct procent občanů, působí jeho výzva senátorům, kteří podali žalobu, aby opustili veřejné funkce, velmi úsměvně. Pokud má někdo odejít, je to především neuspěšný premiér a jeho vláda hospodářského propadu," kontroval na Nečasova slova předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.
Sám Klaus považuje za pozitivní, že se soud nenechal zatáhnout do politického boje a žalobu vidí jako ukázku toho, kam až může klesnout úroveň politiky. Už v úterý, když pozval novináře do svého Institutu Václava Klause, bývalý prezident řekl, že ústavní žalobu považuje za politickou hříčku určitých lidí nedůstojnou pro Českou republiku.
Měli by senátoři, kteří hlasovali pro podání ústavní žaloby na prezidenta Klause pro velezradu, odejít z veřejných funkcí?
"Na rozdíl od těch senátorů prokázal Ústavní soud zdravý úsudek," reagoval na verdikt Ústavního soudu pro iDNES.cz první místopředseda TOP 09 a ministr financí Miroslav Kalousek. "Bohužel udělali ostudu nejen sobě, ale hlavně České republice v zahraničí. Obávám se ale, že většina z nich ani není schopna to pochopit, aby z toho vyvodili nějaký závěr," řekl Kalousek.
Sám má máslo na hlavě, opáčil premiérovi senátor ČSSD
Nečasovu výzvu, ať senátoři, kteří žalovali Klause, zváží odchod z politiky, odmítl senátor za ČSSD František Bublan, jeden z těch, kteří pro žalobu zvedli ruku. "On může něco takového zvažovat každý den, má máslo na hlavě sám. Je to právo Senátu, pokud má pochybnosti, že se prezident nechoval správně. Tak jsme toho práva využili," řekl iDNES.cz Bublan.
Ústavní žalobu na Klause podpořilo na začátku března, pouhé tři dny před koncem jeho funkčního období na Hradě, 38 senátorů, zatímco 30 jich bylo proti. Zastánci žaloby tvrdili, že se prezident dopustil velezrady několika skutky, například lednovou amnestií, ale i třeba tím, že nenavrhoval ústavní soudce. To však nebyla tak úplně pravda, Klaus kandidáty navrhoval, naposledy Zdeňka Koudelku či šéfa Městského soudu Jana Sváčka, ale Senát mu je zamítal.
Žalující senátoři také Klausovi vyčítali to, že nerozhodl ve věci jmenování jednoho z čekatelů na soudce, ač mu to nařídil soud. Končící prezident podle návrhu ústavní žaloby otálel s podpisem dodatku k Evropské sociální chartě a přes souhlas parlamentu odmítl podepsat unijní smlouvu o evropském stabilizačním mechanismu (více zde).
Verdikt Ústavního soudu, který serveru iDNES.cz sdělil Marek Nespala, právní zástupce bývalého prezidenta Klause, později potvrdil i generální sekretář soudu Ivo Pospíšil. "Ústavní soud vyšel z toho, že primárním účelem toho řízení je v podstatě odstranění z funkce prezidenta, který poškozuje zájmy státu a právního státu, což neplatí v případě, kdy uplynulo funkční období bývalého prezidenta," zdůvodnil rozhodnutí soudu Pospíšil (více zde).
