Má-li státní zástupce bojovat s kriminalitou, musí být osobně odvážný, říká Bašný.

Má-li státní zástupce bojovat s kriminalitou, musí být osobně odvážný, říká Bašný. | foto: Ota Bartovský, MF DNES

Žalobce se nesmí bát, i kdyby mu hrozila od vedení šikana, tvrdí Bašný

  • 21
Liberecký žalobce Adam Bašný loni na veřejné konferenci upozornil na negativní dopad vyšetřování "kauzy Čunek" na pověst českého soudnictví. Kvůli tomu přišel o funkci. "Téma konference bylo transparentnost a důvěryhodnost české justice, takže jsem považoval za určitou povinnost se ozvat," podotkl v rozhovoru Přímo k věci Bašný.

Máte rád svou práci, pane doktore?
Velmi. Pro to, že chci být státním zástupcem, jsem se rozhodl zhruba ve třetím ročníku na právnické fakultě. Předtím jsem chtěl být trestním soudcem, viděl jsem v tom určité poslání. Pak jsem si uvědomil, že pro mě je zajímavější práce žalobce, který řídí a zodpovídá za trestní kauzy a zastupuje veřejný zájem.

Ptáme se na to, protože vám muselo být jasné, že kvůli svému příspěvku na loňské konferenci Transparency International budete mít potíže. Stejně jako měli problémy všichni žalobci, kteří se v minulosti otřeli o vyšetřování kauzy Čunek.
Já jsem věděl, že toto téma je v dnešní justici, u státního zastupitelství obzvlášť, velmi citlivé. Právě proto jsem se však rozhodl o tom tímto způsobem promluvit. Ostatně téma té konference bylo transparentnost a důvěryhodnost české justice, takže jsem považoval za určitou povinnost se takto ozvat.

Konzultoval jste s někým svůj příspěvek?
Dal jsem ho přečíst několika kolegům a všichni s jeho obsahem souhlasili. Zároveň však řekli, že oni by s něčím podobným nikde nevystoupili. Jeden kolega se mě přímo zeptal, jestli, když mě za to odvolají, zůstanu řadovým žalobcem, nebo odejdu do advokacie. Odpověděl jsem mu, že do advokacie můžu odejít kdykoliv. Ale já pořád považuji i práci řadového žalobce za velmi zajímavou.

Takže jste s odvoláním počítal?
Nevěděl jsem, jaká ta reakce bude. Uvědomoval jsem si, jaká je dnes situace na státním zastupitelství. Přitom já jsem ve svém příspěvku na konferenci ani nehodnotil, jak vyšetřování kauzy Čunek probíhalo, ale jen to, jak se kvůli tomu případu odborná i laická veřejnost na státní zastupitelství dívá.

Máte vysvětlení pro to, že vás odvolali až dva měsíce po konferenci?
To nemám. Netuším, proč se to tak seběhlo. Jen pro upřesnění – já měl účast na konferenci předem povolenou. Jen jsem text svého příspěvku poslal po konferenci nadřízeným do Ústí nad Labem, protože si to dali jako podmínku. Nic se ale nedělo, a tak jsem si myslel, že je všechno v pořádku. Vždyť já skutečně nic mimořádného neřekl.

Na soudce
i žalobce musí být kladeny mnohem vyšší nároky. Netýká se to jen těch odborných, ale také etických a lidských.

Co podle vás vašim šéfům vadilo nejvíc?
Pan krajský státní zástupce (Jiří Křivanec vedl žalobce v Ústí nad Labem, ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil ho kvůli případu Bašný minulý týden odvolal, pozn. red.) mi řekl, že nadřízené složky rozčilil už úvod. V něm jsem přitom jen uvedl, že nic nepopisuje současnou situaci na státním zastupitelství lépe než fakt, že kolega Ištván (Ivo Ištván byl šéfem Vrchního státního zastupitelství v Olomouci. I on přišel o funkci kvůli kritice kauzy Čunek, pozn. red.), který na konferenci vystupoval také, si na to musel vzít dovolenou. Pak vadil popis a odsouzení okolností vyšetřování pana Čunka – jak to působilo na veřejnost. Věděl jsem, že se to některým nadřízeným nebude zamlouvat.

S kauzou Čunek jste vy osobně neměl nic společného. Proč jste měl potřebu se k ní vyjadřovat?
Vadil mi dopad vyšetřování toho případu na pověst justice. Tu kauzu jinak znám jen z médií. Ale pečlivě jsem ji sledoval, všechna ta propojení a prapodivné schůzky. Vnímal jsem i to, jak se jednotliví justiční činitelé ke své účasti v případě vyjadřují. To byla první rána do mého přesvědčení o tom, jak tento případ vnímat. Druhá přišla po civilním řízení, ve kterém stejní lidé prohráli spor o to, zda jsou, či nejsou členy justiční mafie (soud zatím nepravomocně řekl, že nejvyšší státní zástupkyně Renáta Vesecká a další justiční špičky se snažily ovlivňovat vyšetřování případu Čunek, pozn. red.).
Jenže i přes ten rozsudek jsem měl pocit, že se nic neděje, že naprosto selhala sociální kontrola. Některé věci se nedělají a u určitých lidí je prostě tolerovat nelze. Mám pocit, že na soudce i žalobce právě proto, že zasahují zásadně do života lidí, musí být kladeny mnohem vyšší nároky. Netýká se to jen těch odborných, ale i etických a lidských.

ADAM BAŠNÝ

Nyní už bývalý šéf liberecké pobočky Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem.
Dnes je řadovým žalobcem.
Osobní údaje
Narodil se 23. března 1976 v Praze. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Po škole pracoval jako řadový žalobce v Praze, od září 2006 do února 2009 vedl libereckou pobočku Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem.
Dílo
Ke známým kauzám, na které Bašný jako žalobce dohlíží, patří vytunelování společnosti Skloexport. Nově dozoruje případ stíhání špiček libereckých policistů.

A vedení státního zastupitelství v tomto ohledu tedy selhalo?
Obávám se, že veřejnost mohla mít tento pocit. Důvěru v justici to podlomilo.

Po vašem odvolání se za vás postavila řada kolegů. Někteří tvrdí, že tento krok lze považovat za zastrašování dalších žalobců. Co si o tom myslíte?
Myslím, že u některých kolegů na státním zastupitelství určitý nedostatek odvahy lze vystopovat. Myslím, že stejně jako já většina mých kolegů cítí, že situace na státním zastupitelství není dobrá. Lidé si říkají věci tak, aby je neslyšeli někteří vedoucí činitelé.

Žalobce je v podstatě státní úředník. Měl by se proto bát, že ho nadřízení za chyby mohou potrestat.
Pokud to vztáhnete k mému případu, tak já nic neporušil. Moji nadřízení sice tvrdili, že jsem porušil zákon o státním zastupitelství, ale v něm je napsáno, že se máme vystříhat nepřiměřené kritiky – a já nemyslím, že moje kritika taková byla. K tomu, jestli má mít žalobce strach, lze říct, že pro to, aby mohl státní zástupce bojovat s kriminalitou, musí být osobně odvážný. Proto by se neměl bát veřejně vyslovit svůj názor, i když by mu hrozila od nadřízených neodůvodněná šikana.

Jak vnímáte, že ministr spravedlnosti řekl, že jste neměl být odvolán? Jako vítězství?
Vnímám to jako určitý prvek spravedlnosti v situaci, kdy jsem byl ze strany některých svých nadřízených osočen z něčeho, co není pravda. Díky tomu novému vývoji je tu určitá šance pro státní zastupitelství diskutovat o některých věcech, je šance na změnu. Minimálně na změnu ve vnímání některých věcí – například na to, že státní zástupce se může veřejně vyjadřovat k některým věcem.

A může to rozpoutat válku mezi státními zástupci?
Atmosféra je napjatá, ale konflikt na státním zastupitelství by jen poškodil naši práci. Takže konfliktu státních zástupců se musíme vyvarovat.

OTÁZKY ČTENÁŘŮ

Bronislav Žilka: Jak vnímáte jako člověk, který se v daném oboru pohybuje, a jaký máte pocit z českého právního prostředí a snah různých skupin ovlivňovat různé procesy a kauzy?
Samozřejmě je špatně, pokud se některé skupiny snaží ovlivňovat některé případy. Je to jednoznačně negativní jev a je potřeba na to co nejvíce upozorňovat. Nejsem ale úplně ten pravý, abych se mohl vyjadřovat ke kvalitě českého právního prostředí. Ale chci zdůraznit, že co se týká trestní justice, tak primární byla a je vždy individuální kvalita státních zástupců a soudců.
Zdeněk Horčička: Nemáte pocit, že celá "mlha" důvodů, které byly u vašeho odvolání uvedeny, je jen zástupná pro zakrytí skutečnosti, že na liberecké státní zastupitelství zamířilo několik klíčových žalob? Není vaše odvolání načasované tak, aby buď odklidilo, nebo zastrašilo státní zástupce, kteří se budou žalobami na vlivné lidi zabývat?
Domnívám se, že s kauzami, které dozoruji já nebo moji kolegové, moje odvolání nesouvisí. Pevně v to věřím.
Zdeněk Snášel: Myslíte si, že by zastupitelství prospělo vymanění se ze "spárů" moci výkonné (ministerstva spravedlnosti především) a osamostatnění se do nezávislého orgánu, jako je tomu v jiných evropských zemích?
Domnívám se, že v rámci diskuse o postavení státního zástupce a státního zastupitelství je to jedna z cest, kterou bychom se mohli a možná měli vydat. Zařazení státního zastupitelství v rámci ústavy do moci výkonné je podle mě nešťastné a v řadě evropských zemí to takto není. V ústavě by mohl být třeba samostatný oddíl, který by se státnímu zastupitelství věnoval. Byla by v něm definována úloha zastupitelství jako nezávislé instituce, která zastupuje a chrání veřejný zájem. Bez nezávislého státního zastupitelství není nezávislé soudnictví.
Pavel Pelc: Je dle vašeho názoru "justiční mafie" mediální chiméra, nebo reálný problém?
K tomu bych se vyjadřovat nechtěl. Je to nekonkrétní otázka.
O. K. P.: Pane doktore, jak zodpoví liberecká pobočka krajského státního zastupitelství bídný dohled nad dozorem Okresního státního zastupitelství v Liberci v kauze Golf Ještěd? Vždyť oni (vaši kolegové) přece od podzimu 2006 věděli o existenci konkurzní mafie kolem Thonata a Berky, nic nekonali a nechali si za půl roku před nosem ukrást i Union banku?
Na tuto otázku odpovědět nemohu. Oddělení dohledu a přezkumu neřídím. Má ho na starosti náměstek krajského státního zástupce v Ústí nad Labem.
Bombur: Jak se žije státnímu zástupci v Liberci, který má pověst jednoho z nejzkorumpovanějších měst v celém Česku, především kvůli propojení lokálních politiků s místními podnikateli?
Uvědomuji si, jakou pověst Liberec má. Ale nemyslím si, že se život státního zástupce v Liberci liší od života kolegů v jiných městech. Každý případ vyžaduje individuální přístup bez ohledu na to, kde se odehrává. Osobně mohu říct, že na mě se nikdo tlačit kvůli případům, které jsem řešil, nepokusil.

. PTEJTE SE I VY

Čtenáři iDNES.cz mají jedinečnou možnost zapojit se do pravidelných rozhovorů na aktuální témata. Ze zaslaných otázek vybereme několik, které během rozhovoru osobnosti položíme, a odpovědi poté zveřejníme ve středeční MF DNES a na iDNES.cz.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video