"V případě Zdeňka Doležela je to na základě paragrafu 2226/b, u Miroslava Řehulky na základě paragrafu 226/a," řekl iDNES.cz soudce Vilém Machálek.
To znamená, že v případě Zdeňka Doležela skutek, ze kterého je viněn, není trestným činem. V případě Miloslava Řehulky pak pro vydírání nejsou důkazy.
Žaloba Doležela s Řehulkou vinila z vydírání architekta Marka Řičáře v takzvané kauze Budišov. Spolu s nimi byl obviněn i někdejší sociálnědemokratický starosta Budišova Ladislav Péťa. Ten však letos na jaře zemřel.
Po něm měli vymáhat obžalovaní pod pohrůžkami násilí účetnictví společnosti Bono Publico. Oba obžalovaní se před soudem hájili. Podle svých slov nikdy nikoho nevydírali. - čtěte Doležel a Řehulka odmítli obžalobu z vydírání v kauze Budišov
"Prostudoval jsem všech čtyři a půl tisíce listů spisu, abych si udělal jasno," konstatoval Doležel, který zdůraznil, že ve spisu je lživá výpověď utajeného svědka Arpáda Eliho.
Ten byl podle Doležela policejním a mediálním provokatérem. Doležel několikrát opakoval, že Řičáře nikdy neviděl, nezná ho a nemluvil s ním a že vydírání naaranžovali policisté z útvaru pro odhalování organizovaného zločinu společně s televizí Nova.
Celá kauza Budišov je poměrně spletitá. Architekt Řičář stál v čele obecně prospěšné společnosti Bono Publico. Přes ni měla jít evropská dotace na opravu zámku v Budišově. Péťa, Doležel a Řehulka údajně nadhodnotili náklady na rekonstrukci zámku tak, aby si mohli mezi sebe rozdělit zhruba 30 milionů korun.
