Podle obžaloby se Soghojan a Rus Gilani Alijev domluvili koncem října 2007 na likvidaci arménského podnikatele, který se údajně provinil proti nepsaným zločineckým zákonům tím, že ze získané částky jednoho milionu amerických dolarů neodevzdal polovinu do společné pokladny.
Alijev prý pověřil zajištěním likvidace Arména dalšího z obžalovaných Magomeda Alijeva, který si pak na vraždu zjednal Ukrajince Timura Treťjakova a 13. listopadu 2007 ho dovezl na Václavské náměstí. Tam Treťjakov napadl nožem podnikatele, o němž se mylně domníval, že je zamýšlenou obětí. Pobodanému zachránil život rychlý lékařský zákrok.
ANDRANIK SOGHOJAN
|
Obhájci Soghojana ale odmítli, že by měl jejich klient na vraždě nějaký podíl. Podle nich není ani vorem v zakoně. Jeden ze Soghojanových obhájců Martin Klimo při své závěrečné řeči zpochybnil, že by byl jeho klient vorem v zakoně. Vyjmenoval několik znaků vorů v zakoně, které podle něho Soghojan nesplňuje.
Vor podle Klima například nesmí mít rodinu a musí mít vorovské tetování. Jeho klient má přitom podle Klima ženu a dva syny, nemá žádné tetování a v minulosti byl pouze jednou v Arménii odsouzen k obecně prospěšným pracím.
Další Soghojanův advokát - Eduard Bruna - trestnímu senátu řekl, že podle něho není důkaz o tom, že by jeho klient zastrašoval arménskou komunitu, a že by spáchal to, co mu obžaloba klade za vinu. "Ze skutkového stavu nevyplývá, že by se můj klient podílel na trestné činnosti," uvedl Bruna.Soud by tak měl podle něho Soghojana obžaloby zprostit.
V kauze je mimo Soghojana obžalováno ještě pět cizinců ze zemí bývalého Sovětského svazu.Těm státní zástupce navrhl dva výjimečné tresty a tři v rozmezí 12 až 15 let.
Soud probíhá za přísných bezpečnostních opatření. Kvůli nim se líčení Městského soudu v Praze koná v budově vrchního soudu.
Vrah řidiče Sazky Timur Treťjakov byl už loni v listopadu odsouzen k 22 letům vězení. - více zde
Vor v zakoněV překladu "legální zloděj" je všemi ruskojazyčnými skupinami uznaný "koordinátor". Má za úkol mírnit spory mezi jednotlivými zločineckými organizacemi. Bezpečnostní informační služba už v roce 2007 uvedla, že byl "vor v zakoně" zvolen ruskojazyčnými skupinami i na území Česka. (čtěte Ruské mafie si dělí Česko). Tradice těchto "kmotrů" sahá do 30. let minulého století. Tehdy vznikala speciální kasta lidí, kteří bývali "korunováni" na sněmech šéfů zločineckých band. "Vor v zakoně" musel dodržovat speciální kodex, který mu například zakazoval pracovat a mít rodinu. Jejich úkolem pak bylo především udržovat klid mezi konkurenčními zločineckými skupinami, dohadovat jednotlivá pole působnosti, případně trestat zrádce. Na území bývalého SSSR nyní působí asi 700 "vorů v zakoně". Dvě třetiny tvoří Rusové a Gruzíni. Nejvíce jich je v Moskvě. |
