Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Žaloba se bojí, aby se Mladič dožil verdiktu. Proces chce rozdělit

  15:59aktualizováno  15:59
Vrchní žalobce haagského tribunálu navrhl rozdělit řízení s někdejším velitelem bosenských Srbů Ratko Mladičem na dva procesy. V prvním by se měl zodpovídat z genocidy ve Srebrenici a v druhém z ostatních zločinů. Žalobci chtějí soud urychlit kvůli pozůstalým i Mladičově chatrnému zdraví.

Někdejší velitel bosenských Srbů Ratko Mladič těsně před vykázáním ze soudní síně haagského tribunálu (4. července 2011) | foto: AP

Vrchní žalobce Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) Serge Brammertz se obává, že by se všezahrnující proces s churavějícím Mladičem mohl kvůli složitosti případu protáhnout a na verdikt by se čekalo léta.

Vůbec poprvé v historii ICTY tedy požádal, aby se celé řízení rozdělilo na dva procesy. První by měl řešit pouze srebrenický masakr v roce 1995. Za smrt více než osmi tisíc bosenských Muslimů čelí devětašedesátiletý Mladič obvinění z genocidy.

Následný proces by potom řešil 44 měsíců dlouhé obléhání Sarajeva, při kterém zemřelo deset tisíc lidí, a také etnické čistky v bosenských vesnicích, braní vojáků OSN jako rukojmí a další zločiny. Žalobci přitom očekávají, že první proces bude rychlejší.

Jen shromažďování důkazů bude trvat rok

Vraždění ve Srebrenici se totiž odehrálo v kratším období a zločiny jsou tak víc soustředěné. Mladič navíc při operaci zastával ústřední roli a někteří jeho podřízení už byli za masakr odsouzeni. Druhý proces je daleko složitější a zřejmě se protáhne.

Mladič a spravedlnost

Ratko Mladič byl po skončení války 16 roků na útěku a teprve letos 26. května ho srbské úřady zatkly v Lazarevu v Srbsku. Jen několik dnů poté ho Srbové vydali do Haagu. Termín zahájení očekávaného procesu, ve kterém mu hrozí trest doživotního žaláře, zatím nebyl stanovený a není jasné, jak dlouho bude řízení trvat. Obžalovací spis proti Mladičovi má 11 položek. Klade mu za vinu zločiny genocidy, válečné zločiny a zločiny proti lidskosti v letech 1992 až 1995 v Bosně.

Autor: ČTK

Právě čas je největším nepřítelem žalobců, kteří mezi důvody pro rozdělení procesu uvádějí i chatrné Mladičovo zdraví. Zřejmě se tak chtějí vyvarovat "Miloševičova efektu". Soud s někdejším jugoslávským prezidentem se táhl přes čtyři roky a v roce 2006 skončil jeho úmrtím v cele.

Kromě toho žalobci ve zdůvodnění uvádějí, že chtějí pozůstalým po obětech vraždění dát co nejrychleji vyhlídku na dosažení spravedlnosti. I přes všechny snahy ale nebude proces záležitostí měsíců. Prokurátoři už teď upozorňují, že jim jen příprava důkazů ve srebrenickém procesu zabere rok.

Druhý soud by přitom měl začít až po vynesení rozsudku za genocidu ve Srebrenici. Podle žalobců jsou přitom oba procesy stejně důležité a rozdělení je pouze praktickou záležitostí, která nijak neohrozí Mladičovo právo na spravedlivý proces.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Donald Trump a jeho nejbližší spolupracovníci na snímku z 28. ledna 2017....
Chaos v Bílém domě. Z Trumpova původního týmu zbyl jediný muž

Konec Steva Bannona ve funkci hlavního poradce Donalda Trumpa opět ukázal, že udržet si místo v Bílém domě není jen tak. Americký prezident se během necelých...  celý článek

Soud poslal brazilského magnáta Marcelo Odebrechta na 19 let do vězení....
Brazilský magnát si ochočil celý kontinent, uplácel prezidenty i guerillu

Před více než rokem soud poslal brazilského magnáta Marcelo Odebrechta na 19 let do vězení. Vyšetřování největšího korupčního skandálu Jižní Ameriky však stále...  celý článek

Americký válečný křižník Indianapolis, který 30. července 1945 potopila...
Američané objevili vrak křižníku Indianapolis, který převážel atomovku

V Tichém oceánu byl nalezen vrak amerického křižníku Indianapolis, který 30. července 1945 potopila japonská ponorka. Šlo o poslední větší válečnou loď...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.