Texaskou univerzitu zažalovala bělošská studentka Abigail Fisherová, kterou škola nepřijala ke studiu v roce 2008. Univerzita totiž mezi podmínky usnadňující přijetí zařazuje i barvu pleti.
Automaticky a bez vstupních testů přijímá texaská škola ty absolventy středních škol, kteří ukončili studium mezi desetinou nejlepších. Ostatní musejí podstoupit zkoušky, v nichž je rasová příslušnost jedním z mnoha kritérií. A právě v nich Fischerová pohořela. Důvod svého neúspěchu vidí v tom, že škola přednostně přijala Afroameričany a Hispánce.
To, že škola přihlíží při výběru posluchačů k jejich rasovému původu, je podle odpůrců programu nezákonná diskriminace. Univerzita ovšem oponuje, že program se vztahuje jen na čtvrtinu studijních oborů a barva pleti je jen jedním z více kritérií.
Americké univerzity smějí ze zákona použít rasové hledisko při přijímání jen tehdy, pokud nelze různorodosti posluchačů dosáhnout jinak. Žalující Fisherová tvrdí, že desetiprocentní přijímací klauzule, podle které škola nabírá nejlepší žáky ze středních škol, je tomu dostatečnou zárukou. Není proto potřeba zohledňovat ještě hledisko rasové příslušnosti.
Žalobou odmítnuté uchazečky se začal zabývat americký nejvyšší soud. Při středečním jednání přijal soudce Anthony Kennedy argumenty Fisherové s pochopením. Kriticky se naopak vyslovil k texaské univerzitní praxi.
Rozhodnutí soudu by mohlo uplatňování pozitivní diskriminace na amerických vysokých školách omezit či úplně zrušit.
Pozitivní diskriminací se už nejvyšší soud zabýval v roce 2003, když projednával praxi Právnické fakulty Michiganské univerzity. Soud tehdy těsným poměrem hlasů pět ku čtyřem problematický způsob přijímání studentů schválil.
