Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ústavní soud začal řešit žalobu na Klause. Měl by ji smést, míní advokát

  16:04aktualizováno  16:04
Ústavní soud se v úterý poprvé sešel nad senátní žalobou na exprezidenta Václava Klause pro velezradu. Mimo jiné se zaobíral otázkou, zda lze vůbec prezidenta i po vypršení funkčního období soudit. Klausův advokát Marek Nespala míní, že nikoli. Soud by podle něj měl řízení zastavit, nebo jej odmítnout pro zjevnou neopodstatněnost.

Žalobou by se Ústavní soud vůbec neměl zabývat, míní Klausův advokát Marek Nespala (na fotografii). | foto: Stanislav ZbyněkČTK

V takovém případě by soud ani nemusel svolat veřejné jednání. Soudci se o žalobě v úterý poprvé radili, ale zatím nijak nerozhodli.

Zákon o Ústavním soudu v době podání žaloby výslovně neřešil otázku, co se stane s ústavní žalobou po vypršení prezidentova funkčního období. Norma tedy připouštěla dva možné výklady. Podle Nespaly je v takové situaci nutné zvolit tu interpretaci, která je pro Klause příznivější. Generální sekretář soudu Ivo Pospíšil řekl, že soudci o tomto právním problému diskutovali, podrobnosti však neprozradil.

Pokud by soudci řízení nezastavili, ústavní žaloba podle Nespaly není opodstatněná a soud by ji měl odmítnout. "Všech pět skutků, jak jsou vymezeny v ústavní žalobě, jednotlivě ani ve svém souhrnu nedosahují potřebného stupně závažnosti, jehož je zapotřebí pro naplnění skutkové podstaty vůbec nejtěžšího zločinu, a sice velezrady," uvedl Nespala.

Velezrada? Rozpuštění parlamentu nebo nevyhlášení voleb

K naplnění velezrady by podle advokáta prezident musel bezprostředně ohrozit či porušit svrchovanost a celistvost země a její demokratický řád.

Stalo by se to například v situaci, kdy by hlava státu protiústavně rozpustila obě komory parlamentu, pokoušela se o autokratickou vládu, nevyhlásila volby, potlačovala práva menšin nebo narušovala principy dělby moci.

Pokud by soud řízení ani nezastavil, ani žalobu neodmítl, musel by podle zákona svolat veřejné jednání. Nespala zatím nechce předjímat, jak by v takovém případě vedl obhajobu.

"Jelikož k dnešnímu dni nejsou ani zdaleka vyřešeny základní předpoklady pro další průběh řízení, bylo by jakékoliv sdělení o způsobu vedení obhajoby dílem předčasné a samozřejmě vysoce netaktické, to vše i s ohledem na povinnost mlčenlivosti advokáta," řekl Nespala. K obhajobě podle svých slov využije veškeré dostupné právní nástroje.

Ústavní žalobu schválili senátoři minulý týden v pondělí. Klausovi vyčítají novoroční amnestii, otálení s podpisem dodatku Evropské sociální charty a případ soudního čekatele Petra Langra, o jehož soudcovských aspiracích Klaus navzdory pravomocnému verdiktu nijak nerozhodl. Dále senátorům vadí to, že Klaus nepodepsal doplněk Lisabonské smlouvy o novém záchranném fondu eurozóny a že v posledních měsících nenavrhoval další kandidáty na ústavní soudce.

Podle Nespaly je sporné, zda soud může bývalého prezidenta hypoteticky potrestat ztrátou způsobilosti znovu nabýt funkci hlavy státu. "Ztráta této způsobilosti je v zákonné dikci kumulativně spjata se ztrátou prezidentského úřadu při jeho výkonu," uvedl Nespala. Klausovi tak v konečném důsledku prý hrozí jen ztráta nároku na plat a další požitky po skončení výkonu funkce. Dosažení takového výsledku ústavně právní cestou se z hlediska účelu trestu jeví jako čirá msta, zdůraznil Nespala.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.