Téměř měsíc školní docházky má za sebou sedmiletá Marjánka z Prahy. Od většiny dětí ve třídě se odlišuje tím, že kromě češtiny se domluví také srbsky a ukrajinsky. Je dcerou rodičů, kteří si Českou republiku vybrali jako svůj nový domov.
"Marjánka sice mluví našimi rodnými jazyky, ale chceme, aby za ten svůj považovala češtinu," říká maminka, na jejíž mluvě je patrný cizí přízvuk. "Dcera nemá žádný přízvuk, dokonce ji pochválil i logoped, že mluví správně," dodává pyšně.
Vietnamci a Ukrajinci vedou
Podle údajů Úřadu pro informace ve vzdělávání narůstá v českých školách počet dětí, jejichž jeden nebo oba rodiče jsou cizinci.
"Ve školním roce 2002/2003 navštěvovalo základní školy u nás téměř deset a půl tisíce dětí s cizí státní příslušností. Loni už jich bylo 12,5 tisíce," dokládá mluvčí úřadu Jitka Pilbauerová.
Ve školách se tak projevuje nejen nárůst porodnosti posledních let, ale také fakt, že se o něj velkou měrou zasloužili cizinci, kteří se rozhodli u nás žít.
"Nejvíce jsou zastoupeni žáci vietnamské státní příslušnosti, kterých je na základních školách téměř tři a půl tisíce, a Ukrajinci, kterých je bezmála 2800," vypočítává Pilbauerová. Ve statistických tabulkách najdeme stovku států, odkud pocházejí sami žáci nebo jejich rodiče. Kromě evropských také například Maroko, Nepál, Laos, Nový Zéland, Brazílii, ale také USA.
Školský zákon umožňuje při splnění určitého počtu žáků zřízení třídy ke vzdělávání v jazyce cizinců.
Vietnamci se chtějí učit, ne prodávat v tržnici
"Například třídu mateřské školy lze zřídit, když se k výuce v některém z jazyků přihlásí nejméně osm dětí. Třídu příslušného ročníku základní školy lze zřídit, pokud se přihlásí deset žáků," informovala Karolína Svobodová z ministerstva školství.
Děti cizinců, které se u nás už narodily, většinou mluví česky. Pokud se jedná o starší děti, které po přestěhování do České republiky začnou navštěvovat některou z vyšších tříd školy, pamatuje zákon i na ně.
"Mají tři pololetí čas naučit se jazyk tak, aby byly schopné zúčastňovat se výuky. V této době jim školy poskytují částečnou úlevu a berou ohled na případné problémy způsobené neznalostí jazyka," dodává Svobodová. Děti cizinců mají také eventuálně možnost navštěvovat přípravný ročník před zahájením školní docházky.
Podle zkušeností ředitelů škol se děti snaží udržet v běžných třídách. "Máme dobré zkušenosti především s vietnamskými žáky. Vzdělání je pro jejich rodiče i je samotné nejdůležitější věcí," říká Šárka Chvalová, ředitelka Gymnázia Františka Křižíka v Plzni.
"Rodiče si přejí, aby jejich děti získaly dobré vzdělání a potom dobrou práci. Většinou nepočítají s tím, že se budou stejně jako oni živit prodejem u stánků," dodává ředitelka.
V Schengenu počet cizinců ještě stoupne
Podle sociologa Jana Spousty se počet dětí-cizinců v našich školách bude s největší pravděpodobností zvyšovat.
"Předpokládám, že se pouze změní regiony, odkud k nám budou přicházet. Se vstupem České republiky do schengenského prostoru přibude cizinců především ze západní Evropy," míní Spousta.
Vše však bude záležet ještě na dalších vlivech. "Například i na rozhodnutí vlády, která třeba umožní příchod odborníků z určitých oblastí, nebo naopak zastaví příliv cizinců z některých zemí. Po druhé světové válce tento problém řešilo Německo, kam tehdy přišlo mnoho lidí z Itálie a Turecka. Zasáhnout musela vláda," dodává Spousta.
