Někteří ředitelé škol se obávají možného zneužití osobních dat, a proto servis s důvěrnými informacemi o žákovském prospěchu odmítají zavádět.
„Známka je soukromá záležitost. I když by byl systém dobře zabezpečen, bojím se, že je lehce zneužitelný,“ říká ředitel Obchodní akademie v Šumperku Tom Ristovsky.
Úradu na ochranu osobních údajů ale zveřejňování známek na školních webových stránkách nevadí.
„Informace o prospěchu žáka jsou nepochybně osobním údajem. Pokud jsou však data bezpečně zakódována tak, aby se k nim nemohl dostat nikdo nepovolaný, nemám námitek,“ uvedl ředitel úřadu Karel Neuwirt.
Proti internetovým žákovským knížkám nemá nic ani ministerstvo školství, doporučuje však při jejich zavádění maximální opatrnost. „Zákon v této věci nic nezakazuje. Je však vhodnější, aby přístup k datům byl zakódovaný,“ říká Ondřej Gabriel z tiskového odboru ministerstva.
Podle odborníků z firmy, která novinku zavedla už do dvaceti škol po celé zemi, je projekt žákovské knížky na internetu zcela bezpečný a obavy nejsou na místě.
„Systém je nastaven tak, aby se do něj prostřednictvím kódu dostal jen učitel, jež žáka učí, administrátor školy, který má přístup ke všem datům, student a jeho rodiče,“ tvrdí obchodní manažerka firmy CCA Group Irena Nosková.
Z prospěchu dětí zveřejněném na internetu mají radost především rodiče. „Dosud jsem se pravdu o známkách dozvídala jednou za čtvrt roku na třídních schůzkách. Syn mi říkal jen ty pěkné a když jsem se chtěla podívat do indexu, jen se vymlouval, že ho zapomněl ve škole. Takhle ho mám pod kontrolou,“ pochvaluje si žena, která si nepřála v novinách uvést své jméno.
Rodiče, kteří dostanou přístupové heslo jen k prospěchu svého dítěte, mohou na školních webových stránkách zjistit nejen známky ze všech předmětů, ale také docházku a rozvrh hodin. Najdou tam i slovní hodnocení svých dětí a plány, z čeho budou psát příští test.
Školy rodičům dokonce nabízí, že je prostřednictvím SMS zpráv budou informovat o každé čtyřce nebo pětce jejich dítěte.
Mnozí rodiče však budou muset dál spoléhat jen na pravdomluvnost svého potomka nebo třídní schůzky. Zdaleka ne všichni totiž mají přístup k internetu.
