Čeští vojáci na cvičení Allied Spirit II v bavorském Hohenfelsu

Čeští vojáci na cvičení Allied Spirit II v bavorském Hohenfelsu | foto: DVIDS

Sněmovna schválila klíčové armádní zákony, vojsko posílí tisíce lidí

  • 200
Sněmovna ve třetím čtení schválila novelu branného zákona, zákon o službě vojáků v záloze a novelu zákona o ozbrojených silách. Ve svém celku mají zákony přispět k tomu, aby ČR získala tisíce vycvičených mužů a žen navíc a aby je armáda byla schopna snáze nasadit. Zákony nyní míří do Senátu.

Podle novely branného zákona budou Češi moci dobrovolně převzít takzvaný výkon branné povinnosti, načež absolvují dvanáctitýdenní vojenské cvičení. Předloha reaguje mimo jiné na to, že po zrušení povinné základní vojenské služby postupně ubývalo mužů se soudobým vojenským výcvikem. Původní záměr zavést plošné odvody celých populačních ročníků, jak na jaře žádali vládní legislativci, nakonec neprošel.

Nový zákon o službě vojáků v záloze počítá se zvýšením měsíční odměny i náhradě mzdy za účast na cvičení, stejně jako s kompenzací pro zaměstnavatele. Armáda má nyní zhruba 1 200 příslušníků aktivní zálohy, chtěla by jich v pětiletém až desetiletém horizontu mít pět tisíc. „Chceme také, aby aktivní zálohy měly svou vlastní výzbroj a výstroj,“ doplnil po hlasování ministr obrany Martin Stropnický.

Nyní dostávají členové aktivních záloh odměnu 6 000 korun ročně, nově to bude podle schváleného návrhu Jany Černochové (ODS) 18 000 korun, uvedla ČTK. Podmínkou bude účast na cvičení nebo v operačním nasazení v daném kalendářním roce. Vláda původně navrhovala zdvojnásobení odměny.

Za každý den cvičení nebo operačního nasazení by tito „záložáci“ dostávali plat odpovídající tarifu profesionálního vojáka na stejné hodnosti. Vojáci v záloze by měli nárok také na zapůjčení vojenské výstroje, na stravu, ubytování nebo dopravu. Po případné zahraniční misi by mohli na rekondiční pobyt.

Studenti by měli dostat v roce vstupu do aktivní zálohy navíc motivační odměnu 6 000 korun, doplnila ČTK.

Novela zákona o ozbrojených silách má zefektivnit nasazování vojáků při živelních katastrofách. Norma počítá s tím, že na záchranné práce například při záplavách by bylo možné vyčlenit vojenské útvary s potřebným počtem vojáků i vybavením. Nahradily by nevelké specializované oddíly, které novela ruší a které je třeba podle dosud platné legislativy povolat jako první. Tyto útvary ale čítají celkem jen 200 vojáků a podle ministerstva obrany nemají ani potřebné vybavení.

Trojice nových zákonů má platit od července 2016 (redakce původně uvedla chybné datum, omlouváme se).

Politiky probudil Krym, islamisté i pád výdajů pod 1 % HDP

Česko má nyní tabulkově 21 tisíc vojáků z povolání (přičemž řada útvarů má naplněnost jen zhruba na úrovni 70 %) a přibližně osm tisíc bývalých vojáků, jejichž výcvik lze označit za novodobý a kteří by teoreticky mohli k obraně země přispět. Armáda už začala ve větší míře nabírat nové vojáky, aby útvary naplnila.

Mezi hybné momenty diskuse o potřebě zvýšení obranných výdajů a posílení české armády politici a generálové řadí zejména ruskou anexi Krymu a vojenský vzestup „Islámského státu“, respektive projevy islámského radikalismu obecně.

Vojenské výdaje ČR ovšem také klesly pod psychologickou bariéru jednoho procenta HDP, přičemž podle závazku k NATO má ČR vydávat procenta dvě. Snižování armádního rozpočtu vedlo mimo jiné k praktické nemožnosti obměňovat stárnoucí techniku.

Čeští vojáci tak například stále mají „muzejní“ sovětské radiolokátory, v blízké budoucnosti musí vyřešit nákup nových vrtulníků či přezbrojení mechanizované brigády na nový typ vozidel. To všechno jsou velké investice.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video