Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zákonodárci chtějí měnit vojenské mise

  19:40aktualizováno  19:40
Poslanci a senátoři začínají uvažovat o změně způsobu, jakým posílají české vojáky do zahraničních misí. Od července budou čeští vojáci působit v Silách rychlé reakce NATO, které mají zasahovat kdekoliv na světě od pěti do 30 dnů.

Schvalování v parlamentu je ale příliš zdlouhavé, varují poslanci.

Poslanci promýšlejí, jak zařídit, aby i v tak krátké době mohli čeští vojáci v budoucnu získat mandát pro vyslání do takových operací v rámci Sil rychlé reakce NATO (NRF).

"Při zásahu těchto jednotek jde o rychlost, dlouhou schvalovací procedurou bychom smysl takových sil popřeli," uvedl člen sněmovního Výboru pro obranu a bezpečnost Radim Turek (ČSSD).

Podle něj by měla v takových případech rozhodnout vláda. Vyslané jednotky by však měly časově omezený mandát. "Třeba dva měsíce. O prodloužení mise by poté rozhodoval parlament jako doposud," nastínil možné řešení Turek.

Dnes může vláda vyslat české vojáky do zahraničí bez souhlasu zákonodárců na dobu nepřesahující 60 dnů a k působení vojáků na území cizího státu je potřeba souhlas tamní vlády.

Jednotky NRF by ale zasahovaly i v případě, že by vláda daného území pobyt vojsk NATO odmítala, případně by tam legitimní vláda vůbec neexistovala.

Do těchto jednotek je vyčleněn mnohonárodní prapor chemické, biologické a radiační ochrany umístěný v Liberci. Jsou v něm kromě Čechů vojáci dalších 12 armád.

Česko poskytuje profesionální vojáky velitelství, roty velení a logistiky a speciální protichemickou rotu s 267 lidmi. "Vláda by měla mandát vysílat třeba padesát až sto lidí, jednoznačně omezený počet," popsal návrh poslanec Hynek Fajmon (ODS).

Jak dodal, potřebné posílení kontingentu by pak rovněž záleželo na rozhodnutí obou komor parlamentu. Názory expertů čtěte ZDE

Chemiky by mohli doplnit výsadkáři
Ministr obrany Miroslav Kostelka v rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC připustil, že v budoucnosti by mohly být českou součástí NRF i některé další jednotky. "Třeba speciální síly, mohou to být pasivní sledovací systémy, může to být polní nemocnice, může to být mechanizovaná jednotka až do stupně zhruba praporu."

O tom, jak změnit systém vysílání českých vojáků do zahraničí, už podle předsedy branného výboru sněmovny Jana Vidíma (ODS) diskutují poslanecké kluby. "Nebude to novela zákona. Pokud to vůbec bude, bude to formou usnesení obou komor," řekl ČTK.

K TÉMATU:

Názory expertů čtěte v anketě ZDE

NATO představilo nové síly rychlé reakce

Turek: Elitní vojáky
můžeme nabízet světu

Hoši na afghánskou misi

Připomněl, že dnes nemají obě parlamentní komory šanci projednat vyslání českých jednotek tak rychle, aby se vojáci skutečně mohli případné operace NRF účastnit. "Zatím se uvažuje o tom, co s tím, abychom dostáli svým aliančním slibům," poznamenal.

Jednou z variant například je, že by vláda měla dopředu od parlamentu zmocnění pro přesně určené jednotky.

Armáda souhlasí, potřebuje změnu ústavy
Ministr Kostelka Vidímovu iniciativu podpořil. "To by mohla být schůdná cesta," řekl BBC.

Druhou možností by podle něj byla i změna ústavy, to ale za průchodné nepovažuje. Ústava totiž jasně stanovuje, že o vyslání vojenských sil do zahraničí musí rozhodnout parlament - tedy obě komory. "Ke změně ústavy zřejmě nedojde," uvedl poslanec Hynek Fajmon z ODS.

O tématu měla tento týden jednat Bezpečnostní rada státu, příslušný materiál však byl nakonec z jejího programu stažen. Síly rychlé reakce NATO vznikají na základě rozhodnutí pražského summitu aliance v listopadu 2002.

Oficiálně zahájily činnost 15. října 2003 a plně operativní mají být v roce 2006, kdy dosáhnou početního stavu zhruba 20 tisíc mužů. Sněmovnu čeká na únorové schůzi rozhodování o vyslání českých vojáků do Afghánistánu, Senát už misi podpořil.

Kostelka věří, že poslanci tak učiní do poloviny února. Na dotaz BBC řekl, že na přepravě českých výsadkářů by se podíleli spojenci, zejména Američani. "Vypadá velmi nadějně, že to tak bude."

Odhadl, že za předpokladu souhlasu sněmovny, a "když všechno půjde hladce", by jednotka mohla odjet koncem března, či začátkem dubna. V březnu by podle něj mohla být uzavřena dohoda s USA o přepravě české jednotky.

<span style='color:red;background-color:yellow;'>natoaktual</span>.cz - Informační a zpravodajský portál o NATO

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Švédské ozbrojené síly. Ilustrační snímek
Švédsko prověří obranu kvůli ruským výhrůžkám. Spustí "Auroru 17"

Švédsko v reakci na ruské výhrůžky kvůli sbližování s NATO připravuje největší vojenské cvičení za posledních dvacet let. Zapojí se do něj 19 tisíc švédských a...  celý článek

Polská skupina Orlik na Dnech NATO v Ostravě
Na Dny NATO v Ostravě se slétnou stíhači, akrobaté i průzkumné stroje

Moderní i historické stíhací letouny, průzkumné i transportní stroje a akrobatická skupina. Organizátoři blížících se Dnů NATO v Ostravě slibují na září na...  celý článek

Dron zneškodněný laserovým systémem MEHEL na platformě obrněnce Stryker...
Zabiják dronů. Armáda po zkušenostech z Mosulu zkouší výkonný laser

Bylo jen otázkou času, kdy se stále lepší a především levnější a dostupnější drony stanou vojenskou hrozbou. Americká armáda po nepříjemných zkušenostech z...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.