Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Novela ústavy zrychlující vysílání vojáků vázne. Nelíbí se komunistům

  18:46aktualizováno  18:46
Už dvakrát se poslanci téměř dostali k novele ústavy, která by usnadnila vysílání českých sil rychlé reakce do zahraničí - a dvakrát těsně předtím schůze Sněmovny skončila. V obou případech u toho byli komunističtí poslanci. Těm se zvýšení pravomocí vlády nelíbí.

Chrudimští výsadkáři na cvičení hrotových sil NATO Nobel Jump na západě Polska | foto: SHAPE

Opticky to nevypadá úplně jako náhoda. Ve středu 18. ledna Sněmovna v půl páté odpoledne začala probírat novelu zákona o pohřebnictví. Zkušený šéf poslanců KSČM Pavel Kováčik si vzal slovo, chvíli hovořil o složitosti novely a těsně po páté hodině požádal o dvouhodinovou pauzu na jednání klubu.

Tím pro ten den schůzi fakticky ukončil, protože po 19. hodině se zákony už neschvalují. Ministryně Karla Šlechtová pak naznačila, že komunisté vyrazili na vietnamskou ambasádu slavit výročí navázání diplomatických vztahů (více čtěte zde).

Fotogalerie

V pátek 3. února se zase projednávala novela zákona o státní službě. Komunistický poslanec Jan Klán k ní hovořil bezmála 25 minut, dotáhl to do poledne a následně ho u pultu vystřídal Kováčik a požádal o hodinovou pauzu „na poradu klubu“. K tomu prosadil šéf poslanců ČSSD Roman Sklenák hlasování o vyřazení všech zbývajících bodů z pořadu schůze.

A teď pointa: jak po pohřebnictví, tak po státní službě mělo následovat první čtení novely ústavy týkající se vysílání vojáků do ciziny. S tou komunisté nesouhlasí. Nedokázali zablokovat zařazení bodu na „stihnutelný“ páteční čas, ale Klán s Kováčikem fakticky dosáhli téhož.

Rozhodovat má vláda místo parlamentu

O čem novela je? Zjednodušeně řečeno o tom, že vláda by nově rozhodovala (namísto parlamentu) o vysílání vojáků do ciziny nebo pobytu vojáků v Česku za jakýchkoliv okolností, pokud délka operace nepřekročí 60 dnů. Dosud tato rozhodnutí byla v kompetenci vlády jen při přesně vymezených případech, například u společné obrany (viz rámeček).

Zákon předložila skupina poslanců včetně ministra obrany Martina Stropnického - po jednom za každou sněmovní stranu, koaliční i opoziční. Kromě jediné, komunistické.

Co se má v ústavě změnit

Vláda nyní může vyslat ozbrojené síly mimo území ČR, a to nejdéle na 60 dnů, jen ve třech konkrétních scénářích (společná obrana, mírová operace, záchranné práce při pohromách a katastrofách). Rozhodování o jiných situacích nebo delších operacích přísluší parlamentu.

  • Podle novely by vláda rozhodovala o jakémkoliv vyslání vojáků do akcí o délce do 60 dnů.
  • Analogicky by vláda namísto parlamentu schvalovala i jakékoliv 60denní či kratší pobyty cizích vojáků v ČR.

Zdroj: Ústava ČR a návrh novely na webu PSP ČR

„Myslíme si, že to je významné rozkolísání ústavní rovnováhy a dělby moci,“ shrnul pro iDNES.cz výtky komunistů Kováčik. Dodal, že strana úpravu kompetencí v neprospěch parlamentu vnímá jako omezení parlamentní demokracie. „Chtěli bychom především diskusi, ne že to Sněmovna schválí - to, že budeme dostávat informace o vládou schválených akcích ex post - a půjdeme od toho pryč,“ řekl Kováčik.

Šéf poslanců KSČM nepřistoupil na interpretaci, že komunisté zdržováním, než přišla novela na řadu, zahájili jakousi „předsunutou obranu“. Poslankyně ODS Jana Černochová - spolunavrhovatelka zákona - má ale pocit právě opačný.

„Stoprocentně to tak vnímám. Tohle je věc, která nekonvenuje smýšlení komunistů, oni přece předkládali svůj návrh na změnu ústavy, abychom skrze referendum vystoupili z NATO,“ řekla Černochová iDNES.cz. Zalitovala, že novelu nenavrhla vláda, i poslanecká iniciativa je ale podle ní lepší než nic.

Stropnický: Novela umožňuje rychlejší reakci

Ministr obrany Stropnický pokládá novelu za důležitou. „Umožňuje mimo jiné rychlejší reakci na případnou hrozbu například při kolektivní obraně. Motivaci členů KSČM raději nebudu odhadovat,“ uvedl pro iDNES.cz ministr.

Černochová připustila, že schválení novely ve Sněmovně není kvůli odporu a možným obstrukcím komunistů jisté. „Mrzelo by mě, kdyby se to nepodařilo. To, že státy upraví zákony, aby mohly pružně vysílat síly rychlé reakce, zaznělo na summitu NATO ve Walesu v roce 2014, teď je rok 2017 a pořád to nemáme. Já tu novelu beru jako prioritu, udělám všechno pro to, aby se ještě v tomto volebním období projednala. Záleží, zda ji budou jako prioritu brát i ostatní poslanci,“ řekla poslankyně.

V obecné poloze vnímá odpor komunistů vůči novele i další z předkladatelů, lidovecký poslanec a specialista na bezpečnost Ivan Gabal. „Je to snaha podvázat naši flexibilitu v nasazení našich sil a zapojení ve společné obraně v NATO,“ sdělil iDNES.cz s tím, že krok přišel „logicky od komunistů“.

Varovací doba se zásadně zkrátila, uvádějí předkladatelé

Podle předkladatelů má zvýšení pravomocí vlády být reakcí na teroristické útoky, akce Ruska porušující mezinárodní právo či nestabilitu v arabském světě. „Je nezbytné, aby stát mohl v těchto nových podmínkách reagovat flexibilně, rychle a efektivně i vzhledem k tomu, že varovací doba se zásadně zkrátila,“ stojí v důvodové zprávě.

Zpráva uvádí dvě modelové situace. První je usnadnění vyslání vojáků do záchrany unesených Čechů v cizině - jako byl například případ Hany Humpálové a Antonie Chrástecké.

Ve druhé pak jde o český příslib účasti v takzvaných Silách velmi rychlé reakce NATO. Tyto jednotky mají zasahovat v řádu dnů kdekoliv, kde Aliance potřebuje, zachytit nástup počínající krize, nebo jej aspoň zpomalit. Jenže zásah v řádu dnů je prakticky nemožný, pokud budou poslanci některé země blokovat vyslání svých jednotek, vyčleněných do alianční pohotovosti, obstrukcemi.

Poslanecká novela ústavy, k níž vláda zaujala neutrální stanovisko, bude mít další příležitost k projednání na nastávající únorové schůzi Sněmovny, na jejímž předběžném pořadu je zařazena.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Prezident Miloš Zeman a jeho žena Ivana volili v Praze na Lužinách v ZŠ...
„Volil jsem Čecha,“ řekl Zeman. Šanci dá tomu, kdo dostane nejvíc hlasů

Prezident Miloš Zeman volil v pátek v podvečer spolu se svou ženou Ivanou v Praze na Lužinách. "Volil jsem Čecha," řekl prezident poté, co odvolil. Možná i...  celý článek

Ministr dopravy Dan Ťok přichází na středeční schůzi vlády ve Strakově...
Stavbu obchvatu brzdí ministr, tvrdí starosta Mohelnice. Ťok se ohradil

Ostrá slovní přestřelka se rozhořela mezi starostou Mohelnice a ministrem dopravy Danem Ťokem. Starosta tvrdí, že resort společně s Ředitelstvím silnic a...  celý článek

Ilustrační snímek
Ochránci zvířat pátrají po losovi, od D46 mohl vyrazit k Přerovu či Zlínu

Nevšední pohled se může v těchto dnech naskytnout lidem na střední Moravě, spatřit by zde totiž mohli losa evropského. Ochránci zvířat proto prosí veřejnost o...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.