Zákon o ženách v politice chce jen ČSSD

  • 48
Českým ženám vládnou téměř výhradně muži. Na čtyři poslance připadá jediná kolegyně. V Senátu a ve vládě je poměr obou pohlaví ještě horší: jedna ku pěti. Na české poměry je ten nápad tak revoluční, že si ho jen málokterý z politiků dovolí otevřeně podpořit.

Rada pro rovnoprávnost mužů a žen posílá do vlády návrh na změnu volebního zákona, aby se do Poslanecké sněmovny a obecních zastupitelstev musel dostat stejný počet mužů a žen.

Pro návrh jsou jen sociální demokraté. ČSSD je jedinou stranou v Česku, která má ve stanovách, že v jejím vedení musí být nejméně čtvrtina žen. Ostatní strany novelu volebního zákona odmítají nebo o ní hovoří vyhýbavě.

"Už se těším, až to dostanu na stůl. Dělat z toho, aby se víc žen dostalo do politiky, povinnost, mi připadá hodně zvláštní," podotkl místopředseda KDU-ČSL a ministr dopravy Milan Šimonovský.

Už dopředu proti je jeho stranická kolegyně Michaela Šojdrová. "Připadá mi to stejné, jako bychom měli uzákonit, že jsou ženy méněcenné," tvrdí Šojdrová. I když zároveň na základě vlastních zkušeností připouští, že to ženy, pokud se chtějí profesionálně věnovat politice, mají těžší.

Návrh se nelíbí ani Haně Marvanové (US-DEU), první a zatím jediné ženě, která v polistopadovém Česku řídila politickou stranu. "Musím říct, že bych se na to i jako žena dívala dost divně. Politické strany by ale z vlastního rozhodnutí měly dávat více šancí ženám," míní Marvanová.

Právě ona před časem v rozhovoru s MF DNES popsala, jak to v politice ovládané muži chodí. "Ve Čtyřkoalici jsem často říkala, že nemůžu v sobotu odpoledne nebo pozdě večer na jednání. Kdy budu doma? ptala jsem se kolegů. Oni říkali: to si musíte zařídit. A já na to: ale já musím být doma i fyzicky," uvedla Marvanová.

Dokud nepronikne do politiky více žen, poměry se nezmění. Právě na to poukazuje předkladatelka návrhu poslankyně Anna Čurdová (ČSSD), která vládní radě pro rovnoprávnost předsedá. "Mnohé země už podobné zákony přijaly a ženy tam politiku proměnily tak, že je přátelštější," řekla Čurdová.

Na mysli má Francii, kde platí zákon, který říká, že kandidátky musí být sestaveny podle systému muž - žena. Podobně to funguje i ve skandinávských zemích. Spolu s poněkud překvapivou Rwandou zaujímají právě Švédsko a Dánsko první tři místa v žebříčku zemí s největším počtem žen v politice.

Podíl političek tam dosahuje čtyřiceti procent. Česko se se svými 17 procenty poslankyň a dvanácti procenty senátorek dělí s Botswanou o třiapadesátou příčku.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video