Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

V akci třikrát delší dobu. Vládou prošel přísnější metr na veterány

  17:53aktualizováno  17:53
Vláda schválila změnu pravidel pro získání statutu válečného veterána. Nárok na pomoc státu, která veteránům ze zákona náleží, nově vznikne až po 90 dnech služby ve válečné zóně namísto současných třiceti. Současně se veterány budou moci stát nevojáci, kteří často doprovázejí armádní mise.

Počty válečných veteránů stoupají zejména kvůli nasazení české armády v Afghánistánu. To nicméně vláda hodlá výrazně omezit. I tak ale zpřísní podmínky pro získání postavení veterána. | foto: Americké ministerstvo obrany

Nárok na postavení válečného veterána budou kromě vojáků či policistů nově mít i civilní účastníci mezinárodních misí v krizových oblastech. A za určitých podmínek do domova pro veterány přijmou veterána i s manželkou. Vyplývá to z novely, kterou schválila vláda a která míří do parlamentu.

Váleční veteráni

Veteráni mají nárok na příplatky k důchodu, lázně a rekreaci a další výhody. Novodobí účastníci z misí mohou mít při odchodu z armády nárok na větší výsluhový příspěvek či šanci navštěvovat rekvalifikační kurzy.

Veteránů z druhé světové války je zhruba 1 400, veteránů podle zákona o třetím odboji čtyři desítky.

Z téměř 26 000 účastníků novodobých misí splňuje podmínky stanovené zákonem asi 15 000 lidí, kolem roku 2030 jich asi 11 600 bude v seniorském věku a budou zřejmě potřebovat stejnou péči, jakou nyní stát zajišťuje veteránům z druhé světové války.

Jinak se ale podmínky zpřísní. Tou nejviditelnější je skutečnost, že v krizové oblasti bude třeba strávit trojnásobný čas, tedy 90 dní místo 30 (detaily včetně kritiky od veteránů najdete zde).

Stát také nově chce oddělit operace "v místě ozbrojeného konfliktu nebo v místě s výrazně zhoršenou bezpečnostní situací" od misí v méně rizikovém prostředí. Účastníci "bezpečnějších" operací budou na titul veterána mít nárok až po odsloužení celkem 360 dnů v akci, přičemž kratší rotace půjde sčítat.

Na individuální žádost adresovanou ministrovi obrany bude možné stát se veteránem i tehdy, pokud účastník mise vykoná obzvláště záslužný čin nebo bude během operace zraněn.

Podle ministerstva by nárůst počtu veteránů díky benevolentním podmínkám mohl tento "elitní klub" zdevalvovat. Dosud totiž měli lidé, kteří strávili například pět týdnů v mírové misi, nárok na obdobné zacházení jako bojovníci z druhé světové války. Podmínky podle ministerstva neodrážejí stav společnosti ani předpokládaný další vývoj v armádě.

Na druhou stranu české vojáky čeká velké stažení z jejich současné největší mise v Afghánistánu (podrobnosti zde) a ve světě jich tak brzy bude působit jen zlomek, především v africkém Mali. To příliv nových veteránů zpomalí.

Tísnivé "finanční možnosti" obrany pronikly i do zákona

Zneklidnit veterány také může nová definice přispívání na stravování. Do nové verze zákona se totiž dostala formulace, že tak resort učiní "v závislosti na svých finančních možnostech".

Návrh novely

Podrobnosti včetně důvodové zprávy a textu zákona s vyznačením změn najdete zde.

A právě ty nejsou dlouhodobě příliš dobré, podíl obrany na výdajích státu rok od roku klesá. Například v roce 2006 činil 6,3 %, letošní výhled hovoří o 3,6 % (zdroj najdete zde).

Ministerstvo k tomu podotýká, že příliš mnoha veteránům by nedokázalo ze svých zdrojů zajistit odpovídající péči. Třeba loni resort přispěl zhruba 13,5 miliony více než pěti stům veteránům na lázeňskou péči.

Pro občany, kteří zvažují kariéru v uniformě, však může zpřísnění veteránských kritérií být argumentem s minusovým znaménkem.

Současní vojáci, kteří ještě o veteránské osvědčení nezažádali, tak budou moci podle starých podmínek učinit do té doby, než zákon projde parlamentem, prezidentovou kanceláří a vstoupí v platnost.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.