Vláda premiéra Šinzó Abeho, která zákon přijala v loňském roce, tvrdí, že jeho existence je nezbytně nutná k přesvědčení spojenců v čele se Spojenými státy, aby s Tokiem sdíleli informace svých tajných služeb.
Kritici ale oponují, že zákon jen zmaří možnost upozornit na nepravosti vlády. Organizace Reportéři bez hranic pak zákon označila za „bezprecedentní ohrožení svobody informací“. Informuje o tom agentura Reuters.
„Tento příšerný zákon musí být odvolán. Pokud budeme dál protestovat, nebude si vláda moci dělat, co chce,“ řekl jeden z několika set protestujících, kteří se navzdory mrazivému větru sešli před úřadem premiéra. „Pokud tento boj vzdáme, pak Japonsko skončí jako Rusko, Čína nebo Severní Korea,“ dodal.
Zákon stanovuje trest až deseti let vězení pro státní úředníky nebo kohokoli jiného, kdo by vyzradil státní tajemství. Novináři či další osoby podněcující k podobnému vyzrazení mohou dostat pět let vězení. Podle tiskové agentury Kjódó bude mít zákon okamžitě dopad na zhruba 460 000 dokumentů.
„Zákon říká, že jakékoli vyzrazení je špatné bez ohledu na okolnosti,“ řekla Jukiko Mikiová z nevládní organizace Clearinghouse Japan, která prosazuje zveřejňování informací.
Na dodržování zákona mají dohlížet dvě skupiny, z nichž jednu bude řídit premiér.
