A co bude s lidmi, kteří budou náměstky v době přijetí zákona o státní službě na pozici náměstků na ministerstvech? "Budou muset projít konkurzem," řekla Jourová.
Hnutí ANO se totiž přiklání k tomu, aby měli ministři kompletní odpovědnost za vedení resortu a pozice náměstků se nerozdělovaly tak jako dosud podle politického klíče. Tedy tak, že třeba tam, kde bude ministr za hnutí ANO, musí být náměstci z ostatních stran vládní koalice: tedy ČSSD a KDU-ČSL. Pokud nějací političtí nominanti budou, neměli by být podle Jourové součástí řídící struktury ministerstva a byli by v pozici politických poradců ministra.
Jourová i šéf poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek připustili, že sociální demokraté i lidovci mají na tuto věc poněkud jiný názor, takže o náměstcích na ministerstvech budou muset ještě jednat předsedové stran Bohuslav Sobotka, Andrej Babiš a Pavel Bělobrádek.
Jeden z důvodů, proč dosud nenabyl účinnosti zákon o státní službě, ačkoli byl přijat již v roce 2002, byl totiž ten, že se vždy někomu nezdálo, že by zákon mohl "zacementovat" na pozicích na ministerstvu lidi, které si tam přivedla předchozí vládní garnitura, kterou ta nová ještě nestačila vyměnit.
Zákon o státní službě má oddělit politické řízení resortu a jeho odborné fungování, aby se po volbách, když se změní ministr, nepřehnal přes úřad personální průvan. Odborné fungování úřadu má být podřízeno státním tajemníkům, které bude zřejmě jmenovat nový mocný "superúředník", jenž bude stát v čele generálního ředitelství státní služby.
Jak přesně bude zákon fungovat, ale bude jasné až po jeho přijetí. Nyní se strany vládní koalice soustředí na to, aby prošel příští týden ve Sněmovně prvním čtením, ve kterém se v zákoně nedělají změny. Přijetím zákona v prvním čtení podmínil prezident Miloš Zeman to, že jmenuje do vlády na pozici ministra financí šéfa hnutí ANO Andreje Babiše.
První místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka už řekl, že při dalším projednávání služebního zákona budou lidovci chtít, aby pozici ministra nebo náměstka nemohl zastávat člověk, který nemá čisté lustrační osvědčení. To ale podle Jourové se služebním zákonem nijak nesouvisí. Kromě služebního zákona totiž existuje ještě zákon lustrační, jehož zrušení požadují komunisté a část ČSSD.
Čistým lustračním osvědčením se nyní nemůže vykázat Babiš, ale u soudu na Slovensku vede soudní spor s Ústavem paměti národa o to, že nebyl vědomým spolupracovníkem StB, přičemž podle ústavu byl takto evidován.
Nový služební zákon má kromě řešení postavení státních úředníků napomoci tomu, aby mělo Česko možnost i v budoucnu čerpat dotace z evropských fondů, jejichž zastavení v případě neexistence služebního zákona hrozí.
