"Zákon, i když o něm nejsem zcela přesvědčen, jsem podepsal, protože je to téma, s kterým se naše společnost dlouhodobě - ne příliš úspěšně - potýká, a já nechci přispívat k další polarizaci naší společenské debaty," napsal prezident Václav Klaus.
Co je v zákoně
|
V dopisu předsedkyni Sněmovny vysvětlil, že nevěří "zcela bezelstné upřímnosti předkladatelů" ani hloubce přesvědčení zákonodárců, kteří normu schvalovali. Poukázal na to, že někteří z nich byli ještě před několika týdny k zákonu značně kritičtí.
"Nevěřím pokusu zákonem popisovat dějiny a s odstupem 22 let od pádu komunismu tímto alibistickým způsobem 'vyřešit' naši minulost, nevěřím, že všichni ti, kteří autenticky narušovali a ohrožovali komunismus, budou mít zájem být pomocí tohoto zákona úředně za tuto svou činnost 'uznáni', a nevěřím, že o takovéto uznání naopak nebudou usilovat i ti, kteří komunismu ve skutečnosti vůbec neublížili," vysvětlila hlava státu.
Ať už úmyslným náznakem, nebo náhodou prezident vystihl známé bojovníky proti komunismu Ctirada a Josefa Mašína. Ti se v roce 1953 probili do Západního Berlína, ale předtím v Česku zabili dva policisty a pokladníka. To dodnes vzbuzuje kontroverze.
Ani po roce 1989 Mašínové po uznání československých úřadů nezatoužili - vnímali republiku jako zemi, která se s komunistickou minulostí nevypořádala. Ctirad Mašín v sobotu 13. srpna zemřel v sanatoriu ve státě Ohio.
Prezident si rýpl do legionářů
Klaus si také lehce šťouchl do legionářů - vojska, které za první světové války bojovalo proti ústředním mocnostem a bolševickému Rusku. Kritici vyčítají legionářům, o něž se první republika opírala a kteří napomohli jejímu samotnému vzniku, že to byli dezertéři.
"Když jsem začínal svou politickou kariéru jako ministr financí, byl mým velkým vzorem první československý ministr financí Alois Rašín. Když v roce 1922 požadovali legionáři odškodnění za to, že se postavili proti Rakousku, Alois Rašín poukázal na fakt, že on sám byl za vlastizradu odsouzen k trestu smrti, ale 'právem', jak dodal," vydal se prezident na historický exkurz.
Příklad legionářů a jejich žádosti podle Klause znamená, že se v historii podobné záležitosti řešily různým způsobem a že žádný univerzální náhled na ně není a být nemůže.