Pro změnu, kterou v Senátu prosadil Ivo Bárek z klubu sociální demokracie, hlasovalo 59 senátorů, nikdo nebyl proti, 11 senátorů se zdrželo. Před změnou varoval senátory ministr spravedlnosti Pavel Blažek z ODS. Zákon se totiž nyní vrací do Sněmovny a podle Blažka hrozí, že už neprojde nic. Ani senátní návrh, ani původní vládní.
"Původní návrh neruší anonymní vlastnictví akcií ani přístup těchto společností k veřejným zakázkám," vytkl zákonu senátor Ivo Bárek. A navrhl změnu. Jistou výjimku by při zájmu o veřejnou zakázku měly zahraniční akciové společnosti. Těm by místo zaknihovaných akcií stačilo čestné prohlášení, v němž budou muset deklarovat vlastníky, kteří mají větší než desetiprocentní podíl.
"Pokud už chcete vládní návrh měnit, stanovme stejné pravidlo i pro české akciové společnosti," reagoval na Bárkův návrh senátor ODS Miloš Vystrčil. K tomu se ale senátoři nepřiklonili.
Původní vládní návrh označil Bárek za krůček dopředu, ale jen milimetrový. Za spolehlivou metodu boje s anonymními akciemi označil jen jejich zaknihování v centrálním depozitáři. Bárka podpořil i šéf senátního klubu ČSSD Petr Vícha. Dostal prý řadu výzev, aby senátoři podpořili původní vládní návrh.
Jeden z nich byl podle Víchy i od sdružení Rekonstrukce státu, které deklaruje, že jednou z jeho priorit je boj proti korupci. "Přiznám se, že to mi vyrazilo dech," řekl Vícha. Věří, že jde jen o omyl a že si to sdružení Rekonstrukce státu uvědomí. Martin Fadrný z Ekologického právního servisu iDNES.cz řekl, že by bylo lepší, kdyby Senát schválil původní vládní verzi, jak s anonymními akciemi nakládat. "Lepší vrabec ve Sbirce zákonů než holub na střeše," uvedl Fadrný. Má pochybnosti o tom, jestli to, co navrhl Bárek, je v souladu s evropskou legislativou.
Představa vlády: tři možnosti, co dělat s anonymními akciemi
Původní vládní návrh předpokládá, že s existujícími anonymními akciemi na majitele by bylo možné po schválení zákona nakládat trojím možným způsobem. Buď je zapsat do centrálního depozitáře, nebo je uložit v listinné podobě u bank. Pokud by se nestalo ani jedno, změnily by se automaticky na akcie na jméno.
Možnost uložit akcie u bank je ale podle části senátorů za ČSSD nedostatečná. Bárek upozornil, že se nejedná jen o banky, ale i o obchodníky s cennými papíry a také příhraniční poskytovatele investičních služeb, kterých je podle Bárka 1 559. Navíc jsou podle něj někteří z nich registrováni v zahraničí, třeba na Kypru. "Už vidím, jak se jim bude posílat obálka s červeným pruhem kvůli anonymním akciím," zpochybnil vládní verzi zákona senátor za ČSSD.
Ministr spravedlnosti Blažek senátorům řekl, že od ledna 2014 začne platit zákon o obchodních korporacích. "Nebude možné zakládat takové společnosti, u kterých jsou anonymní akcie," řekl Blažek. Zákon, který předložila vláda, se tak týká pouze těch firem s anonymními akciemi, jež už existují.
Zákon přitáhl pozornost, když se do něj ve Sněmovně pokusil zasáhnout poslanec ODS Pavel Suchánek. U existujících firem navrhl omezit anonymní akcie pouze u těch, které se ucházejí o veřejné zakázky. Hrozící rebelii v ODS se ale vedení strany podařilo utlumit. Pro "Suchánkovu verzi" bylo jen 18 členů klubu občanských demokratů a většina z nich, až na čtyři poslance (Béma, Šťastného, Floriána a Rádla), se pak přidala k vládnímu návrhu (více zde).
