Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Senátoři navrhli přitvrdit pravidla pro veřejné zakázky a solárníky

  11:28aktualizováno  17:42
Zákon, kterým chtěla vláda omezit anonymní akcie, senátoři přitvrdili. Akciové společnosti, které budou chtít veřejné zakázky, musí mít podle návrhu Senátu zaknihované akcie v centrálním depozitáři. Stejné pravidlo by platilo pro příjemce dotací na obnovitelné zdroje energie, takže by stát mohl zjistit, kdo je vlastníkem solárních elektráren.

Senátor Ivo Bárek navrhl přitvrdit zákon o transparentnosti akciových společností. O veřejné zakázky či dotace na obnovitelné zdroje energie by se mohly ucházet jen takové firmy s anonymními akciemi, které je zaknihují v centrálním registru. | foto: Senát ČR

Pro změnu, kterou v Senátu prosadil Ivo Bárek z klubu sociální demokracie, hlasovalo 59 senátorů, nikdo nebyl proti, 11 senátorů se zdrželo. Před změnou varoval senátory ministr spravedlnosti Pavel Blažek z ODS. Zákon se totiž nyní vrací do Sněmovny a podle Blažka hrozí, že už neprojde nic. Ani senátní návrh, ani původní vládní.

"Původní návrh neruší anonymní vlastnictví akcií ani přístup těchto společností k veřejným zakázkám," vytkl zákonu senátor Ivo Bárek. A navrhl změnu. Jistou výjimku by při zájmu o veřejnou zakázku měly zahraniční akciové společnosti. Těm by místo zaknihovaných akcií stačilo čestné prohlášení, v němž budou muset deklarovat vlastníky, kteří mají větší než desetiprocentní podíl.

"Pokud už chcete vládní návrh měnit, stanovme stejné pravidlo i pro české akciové společnosti," reagoval na Bárkův návrh senátor ODS Miloš Vystrčil. K tomu se ale senátoři nepřiklonili.

Původní vládní návrh označil Bárek za krůček dopředu, ale jen milimetrový. Za spolehlivou metodu boje s anonymními akciemi označil jen jejich zaknihování v centrálním depozitáři. Bárka podpořil i šéf senátního klubu ČSSD Petr Vícha. Dostal prý řadu výzev, aby senátoři podpořili původní vládní návrh.

Jeden z nich byl podle Víchy i od sdružení Rekonstrukce státu, které deklaruje, že jednou z jeho priorit je boj proti korupci. "Přiznám se, že to mi vyrazilo dech," řekl Vícha. Věří, že jde jen o omyl a že si to sdružení Rekonstrukce státu uvědomí. Martin Fadrný z Ekologického právního servisu iDNES.cz řekl, že by bylo lepší, kdyby Senát schválil původní vládní verzi, jak s anonymními akciemi nakládat. "Lepší vrabec ve Sbirce zákonů než holub na střeše," uvedl Fadrný. Má pochybnosti o tom, jestli to, co navrhl Bárek, je v souladu s evropskou legislativou.

Představa vlády: tři možnosti, co dělat s anonymními akciemi

Původní vládní návrh předpokládá, že s existujícími anonymními akciemi na majitele by bylo možné po schválení zákona nakládat trojím možným způsobem. Buď je zapsat do centrálního depozitáře, nebo je uložit v listinné podobě u bank. Pokud by se nestalo ani jedno, změnily by se automaticky na akcie na jméno.

Možnost uložit akcie u bank je ale podle části senátorů za ČSSD nedostatečná. Bárek upozornil, že se nejedná jen o banky, ale i o obchodníky s cennými papíry a také příhraniční poskytovatele investičních služeb, kterých je podle Bárka 1 559. Navíc jsou podle něj někteří z nich registrováni v zahraničí, třeba na Kypru. "Už vidím, jak se jim bude posílat obálka s červeným pruhem kvůli anonymním akciím," zpochybnil vládní verzi zákona senátor za ČSSD.

Ministr spravedlnosti Blažek senátorům řekl, že od ledna 2014 začne platit zákon o obchodních korporacích. "Nebude možné zakládat takové společnosti, u kterých jsou anonymní akcie," řekl Blažek. Zákon, který předložila vláda, se tak týká pouze těch firem s anonymními akciemi, jež už existují.

Zákon přitáhl pozornost, když se do něj ve Sněmovně pokusil zasáhnout poslanec ODS Pavel Suchánek. U existujících firem navrhl omezit anonymní akcie pouze u těch, které se ucházejí o veřejné zakázky. Hrozící rebelii v ODS se ale vedení strany podařilo utlumit. Pro "Suchánkovu verzi" bylo jen 18 členů klubu občanských demokratů a většina z nich, až na čtyři poslance (Béma, Šťastného, Floriána a Rádla), se pak přidala k vládnímu návrhu (více zde).







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.