Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zákon o obětech trestných činů platí rok, poškození už získali osm milionů

  18:20aktualizováno  18:20
Za roční dobu účinnosti zákona, který obětem trestným činů přiznává některá práva a odškodné, stát vyplatil už bezmála osm a půl milionu korun. Odborníci se shodují na kladech zákona, podle ministryně spravedlnosti Heleny Válkové je ale potřeba proškolit policisty, kteří oběti o jejich právech informují.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Jen za první pololetí letošního roku bylo obětem vyplaceno 5,6 milionu korun. To je bez mála o půl milionu víc, než za stejné období roku minulého. Od 1. srpna 2013, kdy zákon vešel v účinnost, byla peněžitá pomoc poskytnuta celkem 120 obětem.

Ještě do minulého roku platila dřívější právní úprava, podle které se obětem peníze vyplácely až na základě podnětů státních zástupců či policie. Tehdy byla mezi lety 1997 až 2013 peněžitá pomoc poskytnuta 633 obětem.

Kdo může požádat o peníze?

Podmínky pro získání peněžité pomoci stanovuje příslušný zákon č.40/2013. Obecně na ni mají nárok osoby, kterým byla trestným činem způsobena újma na zdraví a pozůstalým po těch, kteří následkem trestného činu zemřeli.

Podle mluvčí ministerstva spravedlnosti Kateřiny Hrochové se peníze pro čerpají ze státního rozpočtu a poté se vymáhají po pachateli zločinu. „Je ale otázka, nakolik budou takové pohledávky vymahatelné, naše dosavadní zkušenosti nadějím na velký úspěch nenasvědčují,“ dodává.

Částky jsou u jednotlivých typů újmy nastaveny různě, v případě pozůstalých po mrtvé oběti se pomoc poskytuje až do výše 200 tisíc korun. Kromě odškodného má poškozený právo na odbornou pomoc, na informace o průběhu řízení, na ochranu před hrozícím nebezpečím a na ochranu soukromí.

Zákon funguje, ale je nutné proškolit policii

Podle odborníků je současný zákon funkční a v současné době nepotřebuje novelizaci. „Mottem zákona je přispět ke komfortu obětí. Aby s nimi bylo určitým způsobem zacházeno a aby byla zachována jejich důstojnost,“ uvedl právník Tomáš Gřivna, který zákon zpracoval.

Petra Vitoušová z organizace Bílý kruh bezpečí, který se ochranou obětí zabývá, poukazuje na mezery, které vznikají při aplikaci zákona. „V praxi je velký problém informovat poškozeného o trestním řízení. Oběti jsou informovány hůře, než před přijetím zákona,“ dodává.

Podobně se vyjadřuje také ministryně spravedlnosti Helena Válková. „Nebudeme redukovat právo oběti na poučení. Poprosím a požádám ministra Chovance, aby zajistil důkladné proškolení policie ohledně poučovací schopnosti. Nemá smysl si vytvářet alibi tím, že dám oběti papír s poučením napsaným malým písmem, který potom založím do spisu,“ dodala.

Podle Vitoušové se práce ale policie v jiných ohledech zlepšila. „Oběť je nyní respektována. Není už objektem zájmu policie, ale stává se subjektem řízení. Zlepšila se také ochrana obětí ohledně jejich soukromí,“ dodala.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.