Hlavním důvodem úpravy české legislativy je návaznost na unijní právo - přesněji tzv. třetí námořní balíček směrnic EU. Ilustrační foto

Hlavním důvodem úpravy české legislativy je návaznost na unijní právo - přesněji tzv. třetí námořní balíček směrnic EU. Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Česko mění zákon o námořní plavbě. Kvůli jachtám a sankcím EU

  • 5
Ani vnitrozemské zemi, jakou je Česko, se nevyhýbá námořní legislativa. Kvůli návaznosti na předpisy EU mění ministerstvo dopravy zákon o námořní plavbě. Nově zpřesní pravidla pro vydávání osvědčení či vyšetřování nehod. Kdyby Česko zákon nezměnilo, čekala by ho unijní sankce.

Česko sice nemá flotilu obchodních lodí, registruje nicméně asi čtyři stovky námořních jachet. Právě pasáže o nich jsou důležité. "Úprava směrnic se často překrývá se závazky, které České republice plynou z mezinárodního práva," uvádí ministerstvo dopravy.

Hlavní změny

  • Schválení technické způsobilosti a vydání osvědčení bude moci zařídit i odborný subjekt v cizině.
  • Zpřesnění postupu při vyšetřování nehod podle jejich závažnosti.
  • Zrušení třídy rekreační jachty.
  • K zápisu lodě do rejstříku bude třeba splnit požadavky námořní úmluvy SOLAS o bezpečném řízení lodi a zabránění znečištění.

Zákon totiž dosud příliš nerozváděl postup schvalování technické způsobilosti lodí a jachet k námořní plavbě ani postupy pro případné vyšetřování námořních nehod.

Jako poměrně zbytečná pasáž v dosavadní právní úpravě, platné od roku 2000, se ukázala část o rekreačních jachtách. Na podnět Asociace prodejců lodí ze zákona zmizí úplně (za deset let se v rejstříku objevily tři, napříště budou vedené jako námořní).

"Neprovedením transpozice uvedených směrnic by znamenalo nesplnění závazků plynoucích z členství v Evropské unii, což by ve svém důsledku vedlo k uvalení finančních sankcí na Českou republiku," vysvětluje ministerstvo dopravy úředním jazykem důvodové zprávy. Novelu ve středu projedná vláda. Výši sankcí nelze nyní říci, tvořila by je zřejmě jednorázová i paušální složka.

Definice jachet

Jak námořní, tak rekreační jachty jsou definované jako plavidla o délce 2,5 až 24 metrů, s plachtami, motorem nebo obojím.

Námořní jachta je ale určená k plavbě pro cizí potřeby za účelem zisku, zatímco rekreační jachtu zákon vymezil pro sportovní nebo rekreační účely pro vlastní potřeby.

Technické vymezení a požadavky na rekreační jachty jsou shodné s požadavky na jachty námořní.

Změny také přidávají díl byrokracie. Provozovatelé či kapitáni lodí nově budou muset v elektronické podobě přístavním orgánům hlásit, že mají na palubě nebezpečný náklad nebo znečišťující látky.

Ministerstvo dopravy tvrdí, že jemu úředničiny nepřibude. "Nepřináší to zvýšené administrativní, personální ani finanční náklady oproti současnému stavu. Dochází sice k přesnějšímu vymezení pravomocí, působnosti a postupu  úřadu, nejedná se ovšem o úpravu nových oblastí (...) Jedná se o činnosti, které již nyní vykonávány jsou nebo by vykonávány byly, pokud by byla v námořním rejstříku zapsána pod vlajku České republiky námořní obchodní loď," tvrdí úřad.

O rekreační jachty není zájem

Zákon se už také nebude zabývat rekreačními jachtami, evidovat takovou loď nyní bude možné ve třídě "námořní jachta" (rozdíly viz rámeček vlevo).

"Právní režim rekreačních jachet je v některých ohledech ve srovnání s režimem námořních jachet zvýhodněn například výhodnějšími poplatky při evidenci a provozování, výhody nicméně převažují omezení použití jachty, a tak majitelé své jachty raději registrují jako námořní," stojí v důvodové zprávě změny. Námořní jachty bude možné použít i pro rekreační účely.

Zákon by v Česku měl začít platit začátkem roku 2012.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video