Názory na eutanazii velmi rozdělují společnost, neshodnou se ani lékaři...

Názory na eutanazii velmi rozdělují společnost, neshodnou se ani lékaři (ilustrační foto) | foto: Profimedia.cz

Ať si nemocní rozhodnou, kdy umřít, navrhují poslanci. Nazrál čas, tvrdí

  • 644
Žít s těžkou nemocí, nebo se života dobrovolně vzdát? V Česku tato volba není možná, to se však může změnit. Poslanci na konci května dostali návrh zákona o důstojné smrti, který možnost takzvané eutanazie zavádí. „Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že nazrál čas, kdy je vhodné to mít zavedeno,“ říká jeden z předkladatelů, poslanec Jiří Zlatuška.

„Návrh zákona o důstojné smrti se snaží vyřešit mnohdy neúnosnou situaci pacienta, který trpí vážnou chorobou, případně se rovněž nachází ve stavu nezměnitelného bezvědomí, a jeho zdravotní stav vyvolává trvalé fyzické nebo psychické utrpení,“ uvádí k návrhu skupina poslanců v důvodové zprávě.

Pod návrhem, který byl poslancům podle sněmovního webu rozeslán v pátek 27. května, jsou podepsáni poslanci Jiří Zlatuška (ANO), Radek Vondráček (ANO), Kristýna Zelienková (ANO), Petr Adam (nestraník zvolený za Úsvit), Pavel Čihák (ANO) a Vojtěch Adam (nestraník zvolený za KSČM).

„I když český právní řád nijak nepostihuje spáchání sebevraždy, zdá se, že důstojnější pro řešení shora zmíněných situací by bylo zakotvení podrobně upravené a kontrolovatelné možnosti ukončit život člověka (nacházejícího se ve vážném a neřešitelném zdravotním stavu) na základě jeho dobrovolného rozhodnutí,“ obhajují dále poslanci svůj návrh.

Asistovaná smrt ano, ale za přísných podmínek

Předložené paragrafové znění se zaměřuje zejména na situace, kdy se pacient nachází ve „stavu trvalého fyzického nebo psychického utrpení“. Za přísně nastavených podmínek by pak o asistovanou smrt mohl takový člověk požádat ve chvíli, kdy svůj stav sám vyhodnotí za bezvýchodný. Návrh však počítá i s tím, že by se mohli lidé vyslovit i předem. Pak by žádost byla součástí lékařského spisu, člověk by ji samozřejmě mohl kdykoli vzít zpět.

Proti lékařské přísaze?

Návrh otevírá citlivé téma. „Eutanazie je v rozporu s lékařskou přísahou,“ řekl už dříve šéf sněmovního zdravotního výboru Rostislav Vyzula z ANO. Eutanazie je podle něj úniková cesta, na kterou lékař nemůže přistoupit.

„Zažil jsem už hodně případů, kdy pacient i opakovaně řekl, že už by byl nejradši, kdyby to měl za sebou, ale přesto pak ještě našel chuť do života. A povinností lékařů je o to usilovat, ne aby měli někde v podvědomí, že to jde i jinak, snadněji,“ naráží Vyzula na etický rozměr. A na to, že by pak lékaři mohli místo přemýšlení, jak pacientovi v kritickém stavu pomoci, směřovat k jednoduššímu řešení.

Zlatuška však oponuje, že lékařská přísaha vznikla v době, kdy nebylo možné život prodlužovat jako dnes. „V tom vidím větší riziko. Ve zneužívání pokroku a umělém prodlužování života v okamžiku, kdy končí a byl by lepší důstojný odchod z tohoto světa,“ tvrdí.

O eutanazii by mohl požádat jen pacient, který je při plném vědomí a nemá naději, že mu léčba uleví. Svoje rozhodnutí by musel vyslovit opakovaně, aby bylo jasné, že nejde o náhlé hnutí mysli, třeba v situaci, kdy se pacientovi zrovna přitížilo. O tom, zda má být eutanazie skutečně vykonána, by pak ještě rozhodovali alespoň dva lékaři.

Inspiraci našli předkladatelé v Belgii, kde loni eutanazii využilo víc než pět lidí denně. Na přístup ostatních zemí ostatně upozorňují i sami autoři návrhu v důvodové zprávě. „K této možnosti (eutanazie) již přikročilo nemálo států, za všechny jmenujme například Nizozemí, Belgii či Oregon. Další státy důstojnou smrt neřeší jako takovou zvláštní právní úpravou, její vyvolání však za určitých podmínek nepostihují podle předpisů trestního práva, které by se jinak v dané situaci uplatnily,“ stojí v dokumentu.

Tak dlouho chodil, až uspěl...

Za samotnou iniciativou stojí právník a poslanecký asistent Milan Hamerský, který obcházel Sněmovnu s třaskavým návrhem na uzákonění eutanazie tak dlouho, až uspěl. A to tam, kde to ani neměl v plánu. Původně chtěl pro návrh získat některého z poslanců s právnickým nebo lékařským vzděláním, nakonec našel podporu právě u Zlatušky, kterému dělá asistenta. Hamerský za prosazení eutanazie poprvé lobboval už v roce 2002.

Věřící eutanazii nevěří

Zákon ve Sněmovně zřejmě tvrdě narazí. Premiér Bohuslav Sobotka je věřící katolík a s eutanazií by tak měl podobný problém jako třetí koaliční strana KDU-ČSL, která si dokonce do koaličních dohod prosadila, že vláda eutanazii nepodpoří. „Principiálně se nám to nelíbí,“ říká šéf lidoveckých poslanců Jiří Mihola. Podobně je proti šéf poslanců ČSSD Roman Sklenák. Oba pocházejí stejně jako Sobotka z jižní Moravy, regionu, kde je tradičně vyšší podíl věřících. A tedy i odpůrců myšlenky na předčasné ukončení života.

„Ne každému se chce pro to téma krvácet, ale hodně poslanců říká, že když nebudou uvedeni jako navrhovatelé, tak to podpoří,“ říká Hamerský s tím, že pomoc by mohla přijít od některých pravicových poslanců nebo komunistů. Zejména kvůli vládním lidovcům to však bude mít jeho návrh ve Sněmovně velmi obtížné (viz box Věřící eutanazii nevěří).

Jeden z dřívějších prosazovatelů zákona, lékař a poslanec ANO Milan Brázdil, původně přemýšlel o tom, že by byla v rámci republiky vyčleněna pětice lékařů, kteří by eutanazii prováděli. „To jsme však do návrhu nedávali, nechtěli jsme je takto spornou věcí oslabovat,“ vysvětluje Hamerský, který si se zákonem „užil“ svoje.

Brázdil, který se připravuje na volby do Senátu, mu podporu v tažení za „dobrou smrt“ odřekl. Poslanec ČSSD Jeroným Tejc, který podpis pod zákon dlouho zvažoval, se omluvil, že má hodně práce s vlastními návrhy zákonů a není si jistý, že jde o dobrou věc. Podobně reagoval další vlivný poslanec ČSSD Jan Chvojka. Roli u nich zřejmě hraje také to, že by nezískali podporu vedení ČSSD.

Jste za jasně stanovených podmínek pro zavedení eutanazie?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 neděle 12. března 2017. Anketa je uzavřena.

ANO
ANO 8634
NE
NE 1671
,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video