Václav Klaus už loni návrh označil za konec všeho rozumného ve sněmovně. Jakmile však zákon prezident odmítl podepsat, předseda sněmovny zabouřil: Pošlapání parlamentní demokracie! Včera tedy parlamentní demokracie prosadila svou.
Celý slavný dálniční zákon však má podstatnou vadu na kráse: místo urychlení vytouženého obchvatu hrozí, že způsobí opak. První článek Listiny práv a svobod totiž praví, že lidé jsou si rovni ve svých právech. To však příliš neladí se zákonem, který umožňuje účelově vyvlastňovat pozemky v jednom případě jinak než v případě druhém. Pokud se tedy vlastníci zrekvírovaných polí obrátí na Ústavní soud, mají slušné šance uspět.
Je jasné, že jejich vítězství by všechny procedury kolem obchvatu výrazně zbrzdilo.
Zákonodárci tvrdili, že stavbu urychlí, ale zapomněli uvést, že maximálně o několik desítek dnů. Zdůrazňovali, že se zákonem stavba stane věcí veřejného zájmu, ale nepověděli, že se tak stalo již před lety, když vláda schválila územní plán vyššího územního celku. Prohlašovali, že zákon zjednoduší vyvlastňování, ale neupozornili, že je může hodně zkomplikovat.
Sami tak v praxi ukazují, kam může vést znásilňování základních právních principů.
