Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zákon je moc složitý, postrádám zdravý rozum, podivoval se poslanec

  16:39aktualizováno  17:02
Nápad, že by mohl vzniknout nový úřad, který by hlídal pravidla financování stran, poslance kontrolního výboru nenadchla. Právě naopak. Spíše by se dalo říci, že na vládním návrhu nenechali ve čtvrtek „ani nitku suchou“. „Neumím se srovnat s tím, že má vzniknout nový úřad,“ řekl ve čtvrtek poslanec vládní KDU-ČSL Ludvík Hovorka.

Jednání sněmovny (ilustrační foto) | foto:  Petr Topič, MAFRA

„Nemuselo se to pojímat tak zeširoka,“ vytkl vládnímu návrhu novely zákona o politických stranách Štěpán Stupčuk z vládní ČSSD. A servítky si nebral ani opoziční poslanec Jiří Štětina zvolený za Úsvit.

„Zákon je moc složitý. Postrádám zdravý rozum,“ opřel se do návrhu poslanec, který byl ve Sněmovně už v minulém volebním období, tehdy ještě za Věci veřejné.

Palbě poslanců čelil místo ministra vnitra Milana Chovance jeho náměstek Petr Mlsna. Jako kdyby Chovanec tušil, že by od poslanců neslyšel nic moc dobrého. „Nový úřad navrhujeme, protože Nejvyšší kontrolní úřad nechtěl tuto pravomoc,“ snažil se Mlsna vysvětlit poslancům.

„Chápu důvody, proč zákon vznikal. Kvůli potenciálnímu ohrožení svobodné soutěže politických stran. Je ale otázka, jestli problémy navržený zákon řeší,“ přidal se ke kritice Martin Novotný z ODS.

Nový úřad zhruba s patnácti zaměstnanci podle něj možná ještě ohlídá to, jak strany vykazují dary, ale těžko si už podle něj poradí s tím, že když se zpřísní podmínky nejen pro přijímání darů, jak se budou obcházet limity volebních výdajů. „Přibude různých kulturních a společenských akcí, kdy se to vůbec neocitne v hospodaření stran, odhadl při jednání kontrolního výboru místopředseda opoziční ODS.

Mlsna před poslanci obhajoval ideje hned dvou zákonů. Jeden se týká právě nového ročního limitu darů pro strany ve výši 3 milionů korun od jednoho dárce a vzniku nového úřadu, který by na to podle vlády měl dohlížet, druhý omezení volebních výdajů. Jeden dárce by neměl mít možnost posílat více peněz ročně ani tak, že je rozepíše na více firem, které vlastní. Strany by také musely mít transparentní účty a zveřejňovat výroční finanční zprávy na internetu.

Co se týče volebních výdajů, například při volbách do Sněmovny by mohly politické strany a hnutí utratit nově podle pravidel navržených vládou maximálně 90 milionů korun. Kandidáti na senátora by nesměli dát za kampaň více než 2,5 milionu korun. Nezměněn zůstal padesátimilionový limit pro evropské volby, který by nadále dodržovat i kandidáti na prezidenta (více zde).

Velké spory budou o nový úřad. Vláda počítá s tím, že jeho šéfa by jmenoval na šest let prezident a vybíral by si z kandidátů, které by mu dodali Sněmovna a Senát. Šéf úřadu by mohl být zvolen jednou opakovaně. I další čtyři jeho spolupracovníky by jmenoval prezident, přičemž na výběru lidí by se podíleli také poslanci či NKÚ.

Debata poslanců, kterou ve čtvrtek nedokončili, ale ukázala, že právě tady se dají čekat velké změny.







Hlavní zprávy

Nejsem perfektní máma!
Nejsem perfektní máma!

Své dítě miluji, ale dávám mu opravdu to nejlepší?

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.