Ministr zdravotnictví Leoš Heger

Ministr zdravotnictví Leoš Heger | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

Před hlukem se budou lidé chránit i sami, plánuje ministerstvo

  • 77
Ministerstvo zdravotnictví plánuje změny v systému ochrany před hlukem. Nově počítá i se spoluúčastí obyvatel. Pokud si někdo bude chtít postavit dům blízko rušné silnice, musí si připlatit například za dvojitá okna. Jinak by nemusel ani dostat stavební povolení. Počítá s tím věcný záměr zákona o hluku.

"Cílem tohoto zákona je nahrazení stávajícího překonaného systému ochrany obyvatelstva před hlukem stanovením nových pravidel, jež by umožňovala řešení problémů, které stávající právní úprava buď dostatečně neumožňuje, nebo vůbec neřeší," vysvětlit ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09).

Hlavní změnou je opuštění limitů hluku a přechod k hlukovým mapám. Součástí územních plánů budou nově čtyři hlukové zóny odstupňované podle míry rizika pro lidské zdraví. V zónách A a B se bude moci stavět v podstatě bez omezení, v zónách C a D už to bude obtížnější.

"V zóně C nelze vydání stavebního povolení zaručit, bude nutná realizace protihlukových opatření. V nejhlučnější zóně D, která odpovídá tomu, kdy je hned vedle komunikace plot a navazuje daný pozemek, může být vydání povolení běžně odmítáno," řekla iDNES.cz Dana Potužníková ze Státního zdravotního ústavu.

Ukázka hlukové mapy - analytický podklad pro určení zón - noční.
Ukázka hlukové mapy - analytický podklad pro určení zón - denní.

Spoluúčast majitelů nemovitostí na protihlukových opatřeních se ale týká jen nové výstavby. U té stávající se budou opatření dál řešit na úkor vlastníka zdroje hluku, u silnic tedy Ředitelství silnic a dálnic, u železnic Správy železniční dopravní cesty, atd.

Novinkou je také možnost lidí žijících u rušné silnice odmítnout stavbu protihlukové stěny. "Nyní musí hygienik požadovat protihlukové opatření po všech, i když to sami nechtějí, protože se třeba chtějí ze zahrady dívat na vlaky, které jim za plotem jezdí. Nově budou moci opatření odmítnout a do katastru pak bude zaneseno akustické věcné břemeno," přiblížila Potužníková.

Definice hlukových zón

A - hluk není problém (nelimituje výstavbu)
B - hluk může být problém (musí být splněny stanovené podmínky)
C - hluk je problém (vydání stavebního povolení není zaručeno, je nutná realizace protihlukových opatření)
D - hluk je závažným, limitujícím problémem (stavební povolení v zóně je běžně odmítnuto)

Pokud poté nemovitost koupí někdo, kdo si bude na hluk stěžovat, bude si muset stavbu stěny zaplatit ze svého.

Koncerty a děti budou řešit obce

Ministerstvo plánuje také přenesení pravomocí, odpovědnosti a dozoru nad ochranou proti hluku na obce. Pod státním dozorem mají zůstat jen zvuky, které mohou negativně ovlivnit zdraví - tedy hluk z pozemní a letecké dopravy a třeba z průmyslových areálů. Naproti tomu například hluk z dětského hřiště, z koncertů, sportovních akcí nebo od sekaček a cirkulárek budou spadat pod pravomoc obcí.

"Jen obec ví, kolik má na rok naplánováno akcí. Měla by proto rozhodovat i o hluku z nich, například do kolika hodin bude pouť nebo kdy budou koncerty. Je to evropský přístup," dodala Potužníková.

Obce tak budou mít větší možnost například zakázat sekání trávy o víkendech. Nyní to mohou udělat vyhláškou. "Pokud si na to nějaká obec troufne, tak ano, zákon zákaz používání sekaček umožní," podotkla Potužníková.

Hygienické limity zůstanou

"Zákon nebude měnit současné hygienické limity, které respektují doporučení Světové zdravotnické organizace," zdůraznil ministr Heger. Počítá se navíc se zavedením hodnocení zdravotních rizik jako závazného nástroje regulace hluku.

Samotnému předložení zákona bude ještě předcházet široká diskuse. Zveřejnění znění předpisu ministerstvo plánuje na rok 2014, platit by zákon mohl od stejného roku, nebo od roku 2015. Zákon bude historicky první samostatnou normou, která se věnuje ochraně před hlukem. Nyní je ochrana před hlukem upravena v novele zákona o veřejném zdraví, do níž byla zapracována směrnice EU o omezení škodlivého a obtěžujícího hluku z roku 2002.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video