I když mezi naši zločineckou galerkou jsou i jedinci mdlé inteligence, lze si totiž těžko představit, že by někdo z nich jednal tak stupidně, aby kradenou věc zastavil a za pár dní ji přišel hurónsky vyplatit - s tím rizikem, že na něho bude místo ženy či muže za pultem čekat policie. Do zastaváren však chodí kromě "čorkařů" i mnoho bezúhonných lidí, kteří se dostali do momentální finanční tísně a také řada důchodců, kteří někdy potřebují překlenout pár dní než jim přijde na účet penze. Těm celkem pochopitelně nebude vadit předkládání občanských průkazů, za to pro ně bude zřejmě oříšek najít někde záruční list několik let staré věci. Navíc mezi jimi často zastavované předměty patří kromě zlata a šperků i obrazy a jiná umělecká díla, na které se "záručáky" jaksi nevydávají. Takže aby měl zákon opravdu smysl. musel by být upraven do podoby, kdy by kontrole podléhal především prodej v bazarech. Pokud radní Rudolf Blažek tvrdí, že on vidí problém především v zastavárnách jen dokazuje, že má zkreslené představ o kriminalitě v hlavním městě, což je nakonec vidět z toho, jak vypadá po několika letech jeho " bezpečnostní politiky" situace v pražských ulicích...
Na závěr ještě jedna poznámka. Obávám, že pokud by byl v této podobě zákon schválen, napadne ho Úřad pro ochranu osobních údajů. Umožnil by totiž ve svých důsledcích nepoctivým zastavárníkům zneužít osobní údaje svých zákazníků - například mohou dávat tipy bytařům, třeba v případě, že někdo zastaví hodnotnou věc v ceně několika desítek tisíc ( i to se stává).
- středa 4. prosince 2002