Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zakletá a prokletá Špálova galerie by svoji existenci už mohla skončit

  14:50aktualizováno  22:05
V samém středu Prahy, na Národní třídě, sídlí Špálova galerie. Zažila toho už hodně. Další kapitola se píše v těchto týdnech. Josef Chuchma učinil jakýsi historický přehled dění v této síni za poslední roky. Došel k závěru, že by asi bylo nejčestnější, kdyby činnost této galerie byla nadobro skončena.

Zřejmě nejnavštěvovanější výstava ve Špálovce posledních dvou let - Sexismus. Přítomnost pornografie z ní udělala akci přístupnou od 18 let. | foto: www.spalovka.cz

Paní inženýrka Gabriela Šec, "managing director komunikační agentury Semma", rozeslala 9. února tiskovou zprávu s tímto obsahem: uhodila krize a získat peníze a partnery pro provoz Špálovy galerie je stále obtížnější. "Z tohoto důvodu je společnost Semma, s. r. o., nucena své provozování Galerie Václava Špály ukončit. V současné době byla podána žádost o ukončení nájmu výstavních prostor k datu 31. 3. 2010." Poslední akce – kolektivní výstava Horká linka - se uskuteční od 24. února do 21. března.

Z připravované poslední výstavy pod vedením společnosti Semma, která začne 24. února 2010 pod návezm Horká linka - Petr Kvíčala, Z cyklu Flow, detail obrazu No2, 2009, akryl na plátně

Z připravované poslední výstavy pod vedením společnosti Semma, která začne 24. února 2010 pod návezm Horká linka - Petr Kvíčala, Z cyklu Flow, detail obrazu No2, 2009, akryl na plátně

Z časů manažerského optimismu


Semma vyhrála na podzim 2007 výběrové řízení na provoz Špálovky. Rozjela vědomě provokující výstavní program. Ředitelka Šec v rozhovoru pro časopis Direkt sálala v březnu 2008 optimismem; její reklamní agentura zrovna získala velkou zakázku do Vodafonu a součástí firemní expanze byla i správa výstavní síně na Národní třídě.

"Naše aktivity kolem Špálovy galerie vznikly proto, že jsme se chtěli podílet na něčem pěkném a zároveň užitečném. Už dlouho se pohybujeme v reklamě, a potkáváme tedy spoustu umělců. Máme pocit, že za posledních osmnáct let se všichni snažíme dohnat západní Evropu, mít stejně dobré agentury, stejně dobré kreativní výstupy. Přitom se ale stává, že na některé věci zapomínáme - a jednou z nich je právě současné umění. Už delší dobu mám pocit, že u nás současné umění stagnuje, připadá mi, jako by bylo publikum přesvědčeno, že je to strašně složitá oblast, které nikdo nerozumí. Když si pak jde někdo koupit výtvarné dílo, zajímá se o věci nanejvýš ze šedesátých let. Chtěli jsme proto podpořit něco současného, aktuálního," pravila pravila Gabriela Šec a pokračovala: "Prostřednictvím kreativců jsme se dostali ke Špálově galerii - dozvěděli jsme se, že bylo vyhlášeno výběrové řízení, a s Pavlem Humhalem jsme vytvořili koncept, podle nějž agentura financuje běh galerie. Galerie Václava Špály je výhradně výstavní galerií, smluvní podmínky neumožňují výkon jakékoli komerční činnosti. Projekt přináší i další užitek - je to pro nás platforma, kde se setkáváme se současnými umělci, a naši kreativci tak mají možnost inspirovat se. S některými umělci dokonce zahájíme spolupráci i na bázi agentury. Funguje to tedy společně s agenturou. I když se samozřejmě objevují názory, že umění nemůže mít s reklamou nic společného a že skutečné umění se má od reklamy absolutně distancovat. Tady se ale ukazuje, že spousta umělců může pracovat i v reklamě."

Z výstavy 30% OFF / IMAGE JE NA NIC, která byla prvním krokem společnosti Semma

Z výstavy 30% OFF / IMAGE JE NA NIC, která byla prvním krokem společnosti Semma

Z výstavy 30% OFF / IMAGE JE NA NIC, která byla prvním krokem společnosti Semma

Z výstavy 30% OFF / IMAGE JE NA NIC, která byla prvním krokem společnosti Semma

Není od věci dodat, že vítězství ve výběrovém řízení bylo nečitelné. Marta Švagrová v Lidových novinách z 19. října 2007 připomněla: "Zvenčí je jen těžko čitelné rozhodnutí radních Městské části Praha 1 o vítězi konkurzu. Odborná komise, kterou radní vyzvali k posouzení přihlášených projektů na pronájem a správu galerie (majitelem je Bytový podnik Prahy 1 v likvidaci), vybrala ze zájemců dva projekty občanských sdružení – reklamní agentury Semma (reprezentované Pavlem Humhalem) a Artlab 2007 (sdružení umělců, mezi nimiž je například Jiří David, a společnost Herbita). Zástupci finalistů měli šanci obhájit své programy na Radnici Prahy 1 před starostou, radními i členy kulturní komise. Na tomto sezení pak došlo k hlasování, z nějž vzešel v poměru 7:5 coby vítěz Artlab 2007. Na další schůzi radních se pak tři dny poté rozhodnutí zvrátilo a za vítěze řízení bylo označeno sdružení Semma."

Z výstavy Evy Koťákové Cesta do školy. Patřila k těm nejvíce reflektovaným expozicím, které se ve Špálovce v posledních dvou letech uskutečnily

Z výstavy Evy Koťákové Cesta do školy. Patřila k těm nejvíce reflektovaným expozicím, které se ve Špálovce v posledních dvou letech uskutečnily


Podmínky pro uchazeče podrobně popsala Marta Smolíková 12. března 2007 v Literárních novinách. Mimo jiné touto štěpnou pasáží: "Nejen, že podmínkou účasti ve výběrovém řízení bylo prohlédnout si prostory ve stanovený termín a podepsat se na prezenční listinu, ale v termínu do tří dnů před ukončením výběrového řízení složit kauci ve výši šestiměsíčního žadatelem navrženého nájemného (rozuměj z ročního nájemného) a k tomu navíc ještě záloh na poskytované služby. To vše na účet Bytového podniku Prahy 1, státního podniku v likvidaci. Už z principu je opravdu zvláštní skládat jakékoli peníze firmě, která je v likvidaci. Nikdy nemůžete vědět, zda-li její účty nejsou obstavené a jestli to, co na ně přijde, nepůjde obratem k věřitelům. Bývalé OPBH, které tady ještě po sedmnácti letech existuje nezlikvidované, tomu ale nasadilo korunu důrazným upozorněním: neúspěšným zájemcům nebude písemně oznámen záporný výsledek výběru. Tedy dejte prachy na náš účet, my se můžeme rozhodovat, jak dlouho chceme, neboť termín vyhodnocení nabídek taky chyběl, a pak se ani nedozvíte, že už je čas, ve který má být vaše kauce vrácena."

Tomu se říká název: MR. B.R.A., B.R.A 3.9 – kůže pana BRA / B.R.A. 3.9 – MR. BRA’s Skin, 2009. Z výstavy Symbio, která skončila ve Špálovce minulý víkend.  Jejím tématem bylo, jak technologie ovlivňuje způsob, jímž provádíme každodenní rutinní úkony.

Tomu se říká název: MR. B.R.A., B.R.A 3.9 – kůže pana BRA / B.R.A. 3.9 – MR. BRA’s Skin, 2009. Z výstavy Symbio, která skončila ve Špálovce minulý víkend. Jejím tématem bylo, jak technologie ovlivňuje způsob, jímž provádíme každodenní rutinní úkony.

Náhodička


Nicméně vraťme se k výstavnímu programu zajišťovanému Semmou. Ten je bez dotačních peněz těžko, respektive docela draze realizovatelný. Navíc vyžaduje dravou dramaturgii a soustavnou propagaci a vůbec značnou organizační energii. Nic z toho současným nájemníkům nevydrželo dlouho. Proč, to možná vysvětluje angažmá rodiny Šecových.

Zatímco Gabriela Šec si vzala do organizační kompetence Špálovu galerii, její manžel Petr Šec spoluvlastní nedávno založenou soukromou galerii Dvorak Sec Contemporary (viz www.dvoraksec.com), přičemž oním "Dvorak" je Olga Dvořáková, manželka nynějšího starosty Prahy 1 Filipa Dvořáka, na jejímž území ta galerie – v Dlouhé třídě nedaleko Staroměstského náměstí – sídlí.

Na kolotoči

Těch několik desítek metrů na "sudé", pravé straně Národní třídy – jde o partii začínající obchodním domem Máj (nyní My) a končící palácem Adria u metra A, stanice Můstek - je po listopadu 1989 kulturně zakleté místo.

Funkcionalistická budova z třicátých let, Národní 36, za první republiky sídlo Družstevní práce, od padesátých let útočiště Odeonu, chátrá a je z ní použitá děvka pro prodej všeho. (Budova se nachází na seznamu webových stránek http://realitka.squat.net, které nesou titul  Bydlete zadarmo a kvalitně; uveden je tam i současný majitel Národní 36.)

Dvě dolní podlaží nedaleké Národní 30 sloužily od roku 1938 jako knihkupectví a galerie firmy Vilímek, po válce z toho vznikla galerie, od roku 1957 Špálova. Její hvězdnou érou byla druhá polovina šedesátých let, kdy výstavní program řídil fenomenální kritik Jindřich Chalupecký.

Po devětaosmdesátém to zprvu vypadalo nadějně, galerií bylo pomálu, Špálovka měla ideální polohu. Nadace Český fond umění (což byl nový název pro transformovaný Český fond výtvarných umění, organizaci působící v komunistických časech), které síň připadla do správy, ji propůjčila do pronájmu kurátorovi Jaroslavu Krbůškovi. Ten galerii formoval, vcelku úspěšně, až do konce roku 2002, kdy mu nadace neprodloužila smlouvu, protože ekonomicky to podle ní mělo takzvaně lépe šlapat.

Praha, Národní 30 - Galerie Václava Špály, kurátor Jaroslav Krbůšek

Praha, Národní 30 - Galerie Václava Špály, kurátor Jaroslav Krbůšek

Bilance

"V 60. letech byla Galerie Václava Špály pojmem. Střídaly se tu objevné výstavy, které sledovaly nejnovější trendy, představovaly se zde se nejprogresivnější umělecké projevy, odehrával se tu aktuální výtvarný život. (...)

Vedle ní v Praze existovaly ještě další galerie (Nová síň, Galerie Vincence Kramáře, Galerie na Karlově náměstí), kde se představovaly zajímavé osobnosti a výtvarné proudy své doby. Dokonce i v době normalizace se v nich kupodivu občas objevila pěkná výstava.

Ještě v 90. letech si Špálova galerie získala aspoň na pár let znovu svou tvář, když se jejím kurátorem stal Jaroslav Krbušek. Zvlášť zpočátku, kdy navázal na svěží program z Opatova, se v ní objevila řada zajímavých projektů. Ke konci však i za něj začala ztrácet dech. Kurátor už někdy přestával mít šťastnou ruku."

Jiří Machalický, Lidové noviny 18. 6. 2005

Konec Krbůškovy éry přiblížil Jan H. Vitvar v MF DNES 7. prosince 2002: "Galerie Václava Špály od úterý praská ve švech. Její místnosti na pražské Národní třídě si totiž na měsíc pronajala firma Levné knihy. Padesátiletý šéfkurátor síně Jaroslav Krbůšek touto svéráznou "instalací" uzavírá své osmileté působení v této výstavní síni. Krbůšek o odchodu ze "Špálovky" hovořil dlouho. Čím dál obtížněji se mu dařilo shánět sponzory, kteří financovali chod galerie. Letos se situace ukázala jako neudržitelná. Přesto Krbůšek neodchází o své vůli. Správce galerie - Nadace Český fond umění - mu totiž neprodloužila smlouvu. O výstavní program se hodlá starat sama. Akci s pronajmutím Levným knihám galerista nazval Vykoupení. Měla by pokrýt veškeré dluhy, které výstavní síň nyní má. Na paletách s literaturou leží také pozvánky k dřívějším výstavám, což kurátor přirovnává k jakémusi výprodeji umění, který prostor v příštím roce zřejmě čeká. Problémy s financováním začaly předloni, kdy zde skupina Pode Bal vystavila projekt Malík urvi. Tehdejší ministr Miroslav Grégr byl prý natolik dotčen zařazením svého portrétu do galerie bývalých členů KSČ a StB, že po jeho intervenci přestal movitý sponzor galerii dotovat. Do výstav poté začaly investovat Třinecké železárny a Škodovka. Letos zbyla Škodovka - a z loňských 450 tisíc na rok slevila na 100 tisíc. O neprodloužení své smlouvy se Krbůšek dozvěděl, když se mu rýsoval nový sponzor. Kurátor odmítal, aby výtvarník musel za svou výstavu v galerii platit. Právě tuto praxi chce nyní ve "Špálovce" zavést Nadace Český fond umění."

Praha, Národní 30 - Galerie Václava Špály v roce 2001

Praha, Národní 30 - Galerie Václava Špály v roce 2001

Nadace tedy začala vybírat od vystavujících tvůrců peníze a nastal umělecký sešup. Vcelku logicky: dramaturgii nyní určovalo i to, kdo je ochoten zaplatit mastný nájem vyměřený nadací. Ta sama ovšem obdržela někdy na přelomu let 2006/07 výpověď od správce objektu, Bytového podniku Prahy 1, státního podniku v likvidaci, který nastavil "krvelačné" podmínky pro příští nájemce – jak jsme již ukázali výše. Následoval další zlom v programu, a to jsme již u agentury Semma, která nájem uzavřela na deset let s oním bytovým podnikem Prahy 1, který dodnes není "dolikvidován".

Praha, Národní 30 - Galerie Václava Špály, červen 2003 - performance Britky Lizzy Le Quesneové, která postavila do výlohy galerie figury i živé naháče.

Praha, Národní 30 - Galerie Václava Špály, červen 2003 - performance Britky Lizzy Le Quesneové, která postavila do výlohy galerie figury i živé naháče.

Takže objekt dneska nepatří ani jemu, ani radnici Prahy 1, na niž měl být přepsán. Chaos, který s kafkovskou ironií ilustruje následující partie ze zprávy ČTK ze začátku letošního února: "Agenturu vybrala v konkurzu radnice Prahy 1, smlouvu však uzavřela Semma na deset let s tehdejším správcem nemovitosti,bytovým podnikem v likvidaci. Poté začal bezúplatný převod objektu na Prahu 1, loni byla podepsána smlouva o převodu, ten ale dosud neskončil. Likvidátor bytového podniku Prahy 1 Jiří Kunt sdělil, že žádnou výpověď z nájmu neobdržel. Podle něho by měla agentura jednat spíše s Prahou 1. Radnice se zase domnívá, že smlouva byla uzavřena s bytovým podnikem."Výpověď by tedy měl řešit on," řekl mluvčí první městské části Alexandr Koráb."

Bermudský trojúhelník


Nabízí se otázka, zda by nebylo nejčestnější nechat vyrobit nástěnnou desku s nápisem a výkladem typu "tady byla Špálova galerie", tu desku nainstalovat na Národní 30 – a šmytec. Nic netrvá věčně. Hlavní kapitola dějin Špálovky byla už asi dopsána. Ať se na Národní 30 nejprve vyjasní majetkové vztahy, likvidující se bytový podnik se konečně dolikviduje a pak ať si tam příslušný majitel nemovitosti udělá, co chce – a na domě zůstane jen ta deska…

Z loňské podzimní výstavy nositele Ceny Jindřicha Chapuleckého Radima Labudy.  Expozice Modelová studie byla prozatímním vyvrcholením autorova projektu, v němž je ojetý Rover 75 záminkou k inscenaci událostí a zkoumání jejich kontextů.

Z loňské podzimní výstavy nositele Ceny Jindřicha Chapuleckého Radima Labudy. Expozice Modelová studie byla prozatímním vyvrcholením autorova projektu, v němž je ojetý Rover 75 záminkou k inscenaci událostí a zkoumání jejich kontextů.

Máte to za kulturní ignorantství či přímo barbarství? Tak zkusme uvažovat v souvislostech. Protesty veřejnosti, aby byla uchován stávající program Galerie Rudolfinum jsou na místě; je totiž v současnosti v Praze nenahraditelný. Stejně tak je oprávněná obrana českobudějovického Domu umění nebo západočeské galerie Klatovy/Klenová; i to jsou instituce, které se vymykají místnímu výstavnímu průměru. Avšak stůj co stůj trvat na existenci Špálovy galerie, jejíž program je v posledních zhruba deseti letech, shrnuto, průměrný a v Praze ničím výjimečný? Existují v Praze jiné galerie současného umění, kterou svoji funkci plní: Futura, DOX, karlínské výstavní prostory. Špálova galerie navzdory své ideální poloze je zoufale neviditelná. Když se ponoříte do mediálních archivů, zjistíte, že za oněch posledních deset let se o Špálovce intenzivněji psalo a mluvilo zejména tehdy, když se řešilo další kolo její existence.

Loňská podzimní expozice The Other Kind of Blue v rámci filmového festivalu Mezipatra tématizovala tvorbu legendárního filmaře Dereka Jarmana.

Loňská podzimní expozice The Other Kind of Blue v rámci filmového festivalu Mezipatra tématizovala tvorbu legendárního filmaře Dereka Jarmana.

Dobrý, příznivý kulturní duch, nutný pro provoz každé zajímavé galerie, každého kulturou "nabouchaného" místa, se z Národní třídy a blízkého okolí vytratil. Nezbývá mu na Špálovu galerii sil. A nejen na ni. Za normalizace se na tomto území nacházel, tak se mu říkalo, "bermudský trojúhelník" hospod a barů, v němž bylo v různou noční či denní hodinu možné narazit na různé figurky a figurky tehdejšího showbyznysu. Po revoluci se ten bermudský trojúhelník transformoval. Propadají se v něm do nebytí či polobytí zdejší galerie, které v minulosti nepatřily k těm úplně zdiskreditovaným: výstavní síň Mladá fronta už neexistuje, živá mrtvola jménem Nová síň ve Voršilské ulici na sebe upozorní prakticky pouze tehdy, když vystavené exponáty se nelíbí voršilkám, jimž objekt patří.

Lenka Lindaurová, jedna z kurátorek, které pracovaly pro Špálovu galerii, a také autorka ideové koncepce českého pavilonu pro EXPO 2010

Lenka Lindaurová, jedna z kurátorek, které pracovaly pro Špálovu galerii, a také autorka ideové koncepce českého pavilonu pro EXPO 2010

Ještě jeden detail, který je také příznačný pro tuzemský výtvarný provoz. Kurátorka Lenka Lindaurová, která se v posledních týdnech publikačně vrátila na stránky deníků, konkrétně do Lidových novin, do nich 5. února napsala poznámku Nešťastná Špálovka se pomalu, ale jistě potápí. První věta zní: "Po rekonstrukci a dvouletém zajímavém provozu hrozí opět kultovní Špálově galerii zánik." Opravdu těžko říct, čím je Špálova galerie kultovní, ale zato lze bez problémů konstatovat, že Lindaurová se na onom "zajímavém provozu" podílela, což v textu nezmíní ani slovem. Aby to nebylo málo, Lindaurová také kriticky a "nezúčasntněně" udělila Semmě "nevermore" v Reflexu.  

Pro tohle všechno zkrátka považuji další resuscitační kolo Špálovy galerie za zbytečné.

Autor:


Ondřej Vetchý: Kvůli filmu Po strništi bos jsem musel zhubnout a udělat si plešku





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Sbohem, Kavárno... (Za ilustrační snímek byl zde použit záběr, na němž se 4.
Sbohem! Editor Kavárny on-line Josef Chuchma se loučí

K třicátému červnu 2013 byla uzavřena dosavadní existence Kavárny on-line, která vznikla z mé iniciativy, coby editora "papírové" Kavárny v MF DNES. Chtěl...  celý článek

Torontský starosta Rob Ford se přiznal, že v minulosti kouřil crack.
ZÁPISNÍK: Naše česká Kanada. Jak starosta řádil, lhal a měl podporu

Škromach oceňoval konspirační teorie. Srovnání: česká politika a starosta Toronta, který kouří crack, lže a pije. Boj proti drogám selhal. To jsou témata...  celý článek

Sjezd ČSSD v Brně - (zleva) brněnský primátor Roman Onderka, jihomoravský hejtman a kandidát na předsedu ČSSD Michal Hašek a Zdeněk Škromach (18. března 2011)
ZÁPISNÍK: Troubové a hněv. ČSSD, ani Zeman nechápou míru vzteku v zemi

Soutěž o nejpitomější výmluvu v sociální demokracii. Podlehl Zeman přesvědčení o neomylnosti? Babiš jde nahoru. To jsou témata zápisníku "Minulý týden"...  celý článek

DUMREALIT
Nový obor podnikání - majitel nové pobočky

DUMREALIT
Praha, Jihočeský kraj, Jihomoravský kraj, Karlovarský kraj, Královéhradecký kraj, Liberecký kraj, Moravskoslezský kraj, Olomoucký kraj, Pardubický kraj, Plzeňský kraj, Středočeský kraj, Ústecký kraj, Kraj Vysočina, Zlínský kraj

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.