Základních škol pomalu ubývá

Jak to vlastně se zánikem základních škol vypadá? Statistiky Ústavu pro informace ve vzdělávání (ÚIV) hovoří jasně: oproti loňskému školnímu roku jich letos existuje o třiatřicet méně. A oproti roku 1999/2000 dokonce o téměř sedmdesát méně. Zanikly sloučením s jinou základní školou, která převzala jejich žáky a často i část personálu.

"Největší problémy dnes mají velké městské školy. U nich je spíš výjimkou, mají-li třídy naplněné tak, jak by měly. Místo šestadvaceti dětí ve třídě jich mají alespoň o pět méně. To však znamená velkou finanční ztrátu," říká šéf školského referátu kraje Vysočina Zdeněk Ludvík.

Přesto obce, které základní školy zřizují a také financují jejich provoz, raději sáhnou do rozpočtu a školy dotují, než aby se jich vzdaly. "Obzvláště teď, před volbami, se do redukce počtu škol asi nikdo moc pouštět nebude - protože politicky je to velmi nepříjemné téma," míní Ludvík. Nepříjemné je i rozhodování, která ze škol v obci (či městské části) bude tou, jež zánikem skončí, a která naopak díky splynutí s druhou školou posílí.

"Samozřejmě nás zajímá pověst školy, ale věc se má tak, že škola s dobrou pověstí nemívá problémy s tím, že by neměla plné třídy. Pak většinou rozhodujeme podle velikosti - platí, že větší školy mívají lepší vybavení, tělocvičny a tak dále. Taková škola taky nebude mít problémy s tím, že by se tam děti z druhé školy nevešly," prohlásil starosta jedné pražské části, který si ovšem nepřál být v tisku jmenován, aby ho menší školy nenařkly, že jim nepřeje.

Z tohoto pohledu tedy musí být v ohrožení školy málotřídní - venkovské malotřídky určené zpravidla jen pro děti do dvanácti let, kde do jedné třídy chodí žáci z různých ročníků.

Však také Česká školní inspekce ve své Zprávě o školním roce 2000/2001 konstatovala, že - pokud jde o materiální zabezpečení - se nemohou s městskými školami vůbec srovnávat. Horší podmínky mají, i pokud jde o pedagogický sbor. Na malých venkovských školách často učí kantoři, kteří neznají moderní pojetí didaktiky předmětů, a sehnat tu zahraničního lektora je malý zázrak.

Podle statistik ÚIV zaniklo jen od loňska šestadvacet malotřídek. Jenže - další malotřídky zase vznikly "zmenšením" do té doby úplných škol. "Je to prosté - obce se tak snaží zpřístupnit docházku do školy přímo v místě bydliště alespoň těm nejmladším, pro které by dojíždění bylo velmi obtížné," poznamenal ministr školství Eduard Zeman.

"Kdybychom se však na existenci malotřídek dívali pouze přes ekonomická měřítka, musely by nejméně z devadesáti procent zaniknout. Ale pokud bychom malotřídky plošně rušili, dosáhneme toho, že se určité oblasti vylidní. Vesnice, které přijdou o školu, vlastně už přicházejí o to poslední, co jim dávalo podstatu existence."

Zástupci obcí s tím souhlasí - i když se nijak netají tím, že jim snaha udržet si vlastní školu značně zatěžuje rozpočet. O to více, že zpravidla třídy nenaplní tak, jak nařizují ministerské tabulky. Musí tedy požádat o výjimku z minimálního počtu žáků a školu sami dotovat.

"Škola nám každoročně odkrojí z obecních peněz půl milionu korun, což je řádově pětina rozpočtu obce na celý rok. Školu ovšem chceme a potřebujeme, protože neslouží jen ke vzdělávání dětí. Je to neodmyslitelná součást života obce," poznamenal před časem starosta Petrovic u Sušice Karel Hach.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video