Hledala zde vhodné místo pro střely schopné zničit už ve vesmíru balistickou raketu některého z nevyzpytatelných režimů. Například Íránu.
Bývalý šéf generálního štábu Jiří Šedivý připomíná, že takové riziko může Česku hrozit asi za šest let.
"Již nyní bychom tedy měli spolupracovat na projektu, abychom se v roce 2012 uměli balistickým střelám bránit," vysvětluje Šedivý.
Země NATO a některé další by mělo chránit deset antiraket připravených v podzemních silech. Američané dostali od české vlády nabídku tří míst, kde by mohla základna vzniknout: jsou to vojenské prostory Libavá, Boletice a Jince.
"Teď proběhne analytická fáze, která skočí v závěru srpna. Až potom nám Američané sdělí, zda vůbec a případně kde může být místo pro prvky protiraketové obrany," říká ministr obrany Karel Kühnl.
A dodává, že pokud by Američané nepovažovali Česko za vhodnou zemi, tak by sem vůbec nejezdili.
Základna = prestiž
Komise Pentagonu se zajímala o přístupové komunikace, kvalitu elektrických sítí, vodních zdrojů, geografickou polohu, ale i geologické a klimatické podmínky ve vojenských prostorech.
Už nyní je však jasné, že pokud by se Rumsfeld obrátil na Prahu, země by získala prestižní postavení v rámci západního spojenectví. Podobná zařízení totiž dnes existují pouze v USA: jedna základna je na Aljašce a druhá v Kalifornii. Jen v Japonsku mají Američané radary.
Kongres USA už schválil rozpočet na vybudování prvního takového místa v Evropě: ve hře je Česko, nebo Polsko.
Antirakety jsou čistě obrannou zbraní. A jsou zkonstruovány tak, že v případě, kdy minou svůj cíl, po dopadu na zem nevybuchnou.
Deset sil protibalistického deštníku by zpočátku spadalo jen pod velení USA. Postupně by však rakety byly zřejmě zapojeny do struktur NATO. Vzhledem k tomu, že vše je teprve v přípravné fázi, není zatím jasné ani právní postavení zařízení: čí národní zákony by v něm platily a zda by USA měly místo s antiraketami v pronájmu.
Až Rumsfeld osloví třeba Prahu, bude míč na české straně. Vládu čeká odpověď: ano, nebo ne. A není pravděpodobné, že uspořádá referendum.
"Nemyslím, že je správné, abychom jen využívali výhod členství v NATO. Měli bychom k bezpečnosti země i kontinentu přispět výrazným činem," míní Šedivý.
Kühnl to chápe podobně: "Je dobře, aby spojenci měli k sobě důvěru a doufám, že Američané v nás - stejně jako my v ně - důvěru mají."
ČTĚTE TAKÉ:
Američané si kvůli základně prohlédli tři vojenské prostory
