Podle odborníků nelze pochybovat o tom, že se takový politik dostal do střetu zájmů. Nikdy se totiž nevyhne podezření, že klíčová rozhodnutí okolo výběrových řízení neovlivňuje ve prospěch své firmy. V loňském roce se tato situace prokazatelně objevila v Šumperku, Hranicích, Olomouci a v Prostějově.
Zjištění o střetu zájmů na radnicích na střední Moravě je již druhou podezřelou okolností při udělování mnohamilionových veřejných zakázek. V těchto dnech totiž vyšlo najevo, že vítězné firmy sponzorují politické strany. Shodou okolností zrovna ty, které příslušné radnice ovládají.
V Olomouckém kraji je jedna výjimka, a to město Jeseník, které výsledky výběrových řízení drží v tajnosti. Do poměrů, za jakých tam politici přidělují veřejné peníze, je možné nahlédnout až po zaplacení 326 korun.
Spojení zakázek a politiky za střet zájmů považuje například politolog Štěpán Pecháček z Parlamentního institutu v Praze. "Střet zájmů je definován u poslanců, na nižší úrovni nikoliv, proto ani není protizákonný. Záleží proto na postoji politické strany nebo zastupitelstva. Ale střet zájmů to určitě je, minimálně, co se týče informací. Ty jsou dnes v podnikání jedním z rozhodujících momentů," tvrdí Pecháček.
Do střetu zájmů se dostal například šéf šumperské společnosti Fortex AGS a zároveň radní města Vladimír Potěšil (nezávislý). Fortex loni od radnice získal bezkonkurenčně nejvíce zakázek ze všech za 73 milionů korun. Starosta Šumperka Petr Krill (ODS), který je dvojka na kandidátce Klausovy strany pro parlamentní volby v Olomouckém kraji, ani radní Vladimír Potěšil na tom ale nevidí nic špatného.
"Fortex získal zakázky tehdy, když předložil nejlepší nabídku. Nikdy tomu nebylo jinak. Navíc firma skýtá záruky, že práci odvede kvalitně," tvrdí starosta Krill. "Hlásíme se do soutěže jako každá jiná firma. Nikdy nejsem ve výběrové komisi, ani hlasování v radě se v takových případech neúčastním. Střet zájmů s tím nemá co dělat. Nelze ani podsouvat kolegům v radě, že by naši firmu protěžovali," obhajuje se i Potěšil.
Politolog z Univerzity Palackého v Olomouci Pavel Šaradín má ovšem pro tyto sitauce řešení: "Pokud je taková firma opravdu tak úspěšná, jak tvrdí, a radnicím nabízí opravdu ty nejlepší podmínky, pak by měl její majitel nebo ředitel zvážit, zda za těchto okolností vstupovat do politiky. Protože střet zájmů tam jednoznačně je, o tom nelze pochybovat."
S tím, že by podnikatelé neměli vůbec vstupovat do politiky, ale nesouhlasí napříkald radní Prostějova a šéf firmy Pozemstav Zdeněk Peichl (ODS). Pozemstav loni od prostějovské radnice dostal zakázky za 16 milionů korun. "Od počátku si to uvědomuji a dělám vše pro to, aby k žádnému střetu zájmů v mém případě nedošlo. Pokud je výběrové řízení, nejsem v komisi ani já, ani nikdo z okruhu firmy. Pokud by šlo o padesát procent našeho obratu, stálo by za to o zakázky bojovat, ale u nás jsou zakázky z Prostějova jen pár procent. Myslím si také, že by asi nebylo ideální, kdyby v radě byli například jen lékaři a učitelé a ne podnikatelé," míní Peichl.
Dalším příkladem střetu zájmů u veřejných zakázek jsou Hranice. Nejvíce peněz – 66 milionů – loni získaly dvě firmy Sestav a Projekty a stavby KMS. V obou je jednatelem a spolumajitelem městský zastupitel Jiří Jašek (ČSNS). Ten svou roli nepovažuje za střet zájmů.
"Je naprosto normální, že vyhráváme mnohé zakázky vypsané městem. Jsme prakticky největší stavební firma na Hranicku a díky tomu můžeme splnit přísnější kritéria největších a nejdražších zakázek. Třeba to, kdy je třeba do stavby vložit dva miliony korun, než získáme první peníze od investora," tvrdí Jašek. Také si myslí, že by bylo diskriminující, kdyby se firma, jejímž majitelem je zastupitel, nemohla výběrových řízení účastnit.
V Olomouci zase veřejné zakázky získaly loni Lesostavby Šumperk, jejímž ředitelem a spoluvlastníkem je Marek Lach (ODS). Jeho otec Stanislav Lach (ODS) je strýcem primátora Olomouce Martina Tesaříka (ČSSD) a strýcem náměstka primátora Jana Látala (ČSSD). Lach na tom nic mimořádného nevidí. "Moje rodina má přes sto lidí a když budete podrobně pátrat, tak je nejspíš najdete ve všech po litických stranách, i v Unii svobody, i u lidovců. Snad jen ne v té komunistické," řekl Lach.
Veškeré atomobily, které si olomoucká radnice loni koupila, zase jako veřejnou zakázku dodala firma městského zastupitele Alfréda Frommera (ODS). Argumentem je v tomto případě skutečnost, že Frommerova firma nabízela nejlepší podmínky. Šéf středomoravské ČSSD Pavel Hönig považuje za nejdůležitější, zda v takových případech byla vypsána veřejná soutěž, či nikoliv.
"Na druhou stranu, takový podnikatel může být zvýhodněn tím, že zná například v předstihu podmínky výběrových řízení. Ale obecně bych to neviděl tak, že se zastupitel nemůže výběrových řízení účastnit. Nikomu nemůžete zakázat podnikat," řekl Pavel Hönig.
Šéf středomoravské Unie svobody Vladimír Válek tuto situaci považuje za ošidnou: "Takový člověk se může dostat do střetu zájmů. Zákon to ale nezakazuje a každý by to měl zvážit sám. Je to složitá věc. V Unii například někteří podnikatelé na veřejné funkce nebudou kandidovat, protože si uvědomují, že by se mohli dostat do podobných souvislostí."
