Pracovníci europarlamentu ve středu v tomto smyslu vysvětlili nejednoznačnou úterní tiskovou zprávu, kterou řada světových médií interpretovala nesprávně.
Anglický text si v opačném smyslu, tedy jako sdělení o zákazu vstupu pro Čižova a dalšího nejmenovaného diplomata, vyložily četné zahraniční sdělovací prostředky, které v úterý večer citovala také agentura ČTK.
Zákaz se nakonec s výjimkou pro velvyslance a jednoho dalšího člověka týká všech ruských diplomatů v Bruselu, kteří měli dosud stálý přístup do europarlamentu. Příslušná povolení má v současné době deset diplomatů, osm nyní postihne zákaz.
Schulz své rozhodnutí zveřejnil po schůzce s Čižovem, kterému řekl, že ruská strana nedokázala svůj krok - tedy o zákazu vstupu na ruské území pro 89 osob - v souladu s mezinárodním právem transparentně zdůvodnit. Postižení nemají podle šéfa europarlamentu možnost se proti rozhodnutí bránit a odvolat se.
Minulý pátek finská televize YLE zveřejnila seznam jmen 89 politicky aktivních osobností z Evropské unie, pro které platí zákaz vstupu do Ruska. V případě Česka jde o Karla Schwarzenberga, Marka Ženíška, Jaromíra Štětiny a Štefana Füleho.
Restrikce ze strany EP podle Schulze potrvají tak dlouho, dokud Kreml svou „černou listinu“ nezruší.
Moskva uvedla, že seznam je odpovědí na sankce, které osmadvacítka uvalila na některé ruské představitele v souvislosti s krizí na Ukrajině.
Dvěma českým europoslancům za KSČM, Kateřině Konečné a Oldřichu Maštálkovi, se Schluzův postup nelíbí. Vyzvali předsedu europarlamentu k přehodnocení kroku, o kterém prý rozhodl bez toho, že by členy europarlamentu informoval.
